Na začátku roku nebo když už léta stojíte na místě, běhání se může zdát jako skvělý nápad. Jenže znáte ten pocit — první den si připadáte jako borec, a za pár dnů už ráno přemýšlíte, jestli si nezalitovat, že jste vůbec vyrazili z domu. Můj kolega ze Sázavy to zvládl až po třetím pokusu. A věřte, že to není jen o vůli. Jde taky o to, jak začít správně, aby se z toho nestal pořádný fail.
Proč většina lidí po týdnu skončí?
Tělo se nechce měnit přes noc. Často se přeceníme — chceme uběhnout pět kilometrů, protože soused z práce to zvládá levou zadní, nebo protože jsme viděli video na Instagramu. Ale realita je tvrdší. Začátečníci často přetíží svaly, klouby nebo si vyrobí demotivaci, protože to prostě moc bolí.
Navíc, nedostatek jasného plánu a přehnaná očekávání z výsledků jsou smrtící kombinace.
Jak na to, aby běhání bavilo a ne bolelo?
- Zvolte správné tempo. Nedělejte z běhu sprint. Začněte střídáním chůze a běhu, třeba 1 min běhu a 2 min chůze.
- Nastavte si reálné cíle. Nesnažte se hned uběhnout 5 km. Cílem je vydržet pohyb, ne uběhnout trať.
- Pravidelnost má cenu zlata. Lepší častější kratší běhy než jedna dlouhá „smrt“ týdně.
- Investujte do dobrých bot. Nejde to bez nich. V jednom z běžeckých obchodů v Praze mi poradili boty, které skoro zmírnily dopad na kyčle.
- Poslouchejte své tělo. Bolest není normální, únava je OK. pokud začne něco bolet, raději pauza.
- Najděte parťáka nebo běžte s někým. Mám zkušenost, že když se máte s kým bavit, čas uteče rychleji.
Moje malá lekce z minulého podzimu
Měsíce tři zpátky jsem se dal na běhání taky. Začal jsem bez plánu, po týdnu jsem si myslel, že mám zlomený kotník, no ne úplně, ale fakt bolelo. Pak jsem narazil na jeden jednoduchý program – 3x v týdnu střídání běhu a chůze, postupně přidávat čas běhu. Pomalu, ale jistě, a hlavně bez úrazu. Je to možná blbost, ale fakt to funguje. Když mě to přestane bavit — dám si pauzu. Žádná tvrdá pravidla.
Rychlé tipy na závěr
- Zkuste běhání ráno — nastartujete den, i když je zima.
- Vyberte si přírodu, třeba Stromovku v Praze nebo Sady v Brně, lepší než asfaltová dělostřelecká puška z města.
- Zapisujte si pokroky — ne kvůli číslům, ale aby bylo vidět, že jdete nahoru.
všechno samozřejmě záleží na vás, ale kdyby vám tohle pomohlo nevyhodit to po pár dnech, dejte vědět. A pokud máte vlastní fígle, pište do komentářů níže — za mě dobrý začátek nezačíná velkým během, ale malým krokem.
