Většina z nás zná ten moment, kdy se na něco potřebujeme naučit, ale místo soustředění nás přepadne nuda. Měsíce tápání nad učebnicí, pak zase odkládání. Nedávno jsem narazil na pár způsobů, které učební rutinu opravdu oživily – a fungují i tady u nás v Česku. Možná to nezafunguje všem, ale pokud máte pocit, že zovšeobecněné tipy už nezabírají, čtěte dál.
1. Využijte gamifikaci – učte se hrou
Pamatujete si, jak jste se hráli jako děti? No a co kdybych vám řekl, že to jde i s učením? Aplikace jako Memrise nebo Duolingo nejsou jen pro začátečníky, spousta Čechů teď používá hry i na odborné vědomosti nebo třeba jazykové fráze na cestování po Evropě. Soused mi třeba nedávno vyprávěl, že si díky gamifikaci dokonce začal vážit ruštiny – a to přitom nikdy nebyl jeho oblíbený jazyk.
2. Změna prostředí dokáže divy
Učení doma? To je cesta do záhuby. Za mě je nejlepší jít do kavárny, knihovny nebo třeba do parku — nápady přicházejí samy. V našem Pražském parku Stromovka vidím často studenty s notebooky a knížkami, kteří prostě mění pozadí a hned je to jiný level koncentrace. Možná je to ten čerstvý vzduch, možná vizuální změna, něco na tom bude.
3. Zapojte tělo – učení ve stoje nebo s pohybem
Někdy stačí i to, když se zvednete ze židle. Když se učíte například slovíčka nebo definice, zkuste je říkat nahlas při chůzi nebo jednoduchém strečinku. V práci jsme to zkoušeli a byli jsme překvapení – koncentrace šla nahoru. Možná to taky trochu vypadá legračně, ale co, jestli to pomáhá?
4. Zaznamenávejte si poznámky jinak
Obyčejný sešit? Škoda času. Zkuste barevné poznámky, kresby, myšlenkové mapy. Vždyť v Praze už je celá komunita lidí, kteří se schází na workshopu kreativního učení – baví je to víc než obyčejné žvanění s učebnicí. Takové metody vám taky pomůžou zapamatovat si množství věcí, zvlášť když do toho zapojíte své ruky a fantazii.
5. Najděte si parťáka
Nejde jen o to být s někým, ale o to vzájemně se motivovat a korigovat. V našem chatu v práci jsme zkoušeli skupinové učení, když jsme se připravovali na nový software – a šlo to líp, než kdybychom na to byli každý sám. Parťák vás neustále žene kupředu, ale taky aspoň někdo vidí, když to flákáte.
Takže když zase budete sedět s knížkou a nechce se vám do toho – zkuste něco z toho, co jsem tu napsal. Není to žádná zaručená metoda, ale za pokus to stojí. A pokud máte vlastní tipy, jak z učení udělat něco, co vás fakt baví – napište do komentářů, rád si přečtu.
vlastně možná to není o metodách, ale o tom, jak se na učení díváme. no, uvidíme…
