Na konci měsíce často koukám na výpis z banky a přemýšlím – „kam se vlastně poděly všechny ty peníze?“ Nespočet drobných nákupů, kafe na rohu i náhlé „výhodné“ nabídky z e-shopů. Tohle znáte taky? Myslím, že není tak jednoduché jen „šetřit“, když nechce člověk žít jako mnich. Proto jsem se začal dívat na finance trochu jinak – a vlastně to není o omezení, ale o rozumném nakládání s penězi. Tady je, co mi pomohlo.
Proč většina z nás vlastně neumí šetřit?
Hlavní problém není jen v tom, že lidé rozhazují peníze. Spíš že nemají jasnou představu, kam jejich finance mizí. Znáte to: koupíte si půllitr piva za stovku místo raději doma vařeného. Vypadá to jako maličkost, ale když to děláte každý den – rázem máte další tisíce zbytečně pryč.
Pak nás taky lákají slevy a akce z Kauflandu nebo Albert. Koupit něco jen proto, že je to výhodné, ale ve skutečnosti to vůbec nepotřebujeme? Ano, to taky „soutěží“ s vaším rozpočtem.
Jak začít šetřit, aniž byste si odepřeli potěšení
- Zaznamenávejte skutečné výdaje. Většina lidí používá nějakou aplikaci nebo aspoň Excel – já jsem zkoušel obojí, ale stačil mi i sešit. Důležité je mít přehled, a to opravdu detailní. Třeba jsem zjistil, že měsíčně utratím za automaty v metru víc než za jídlo doma.
- Nastavte si limit na věci, bez kterých se neobejdete. Kafe, kino, pivo se sousedy – nic z toho nemusí zmizet, ale třeba omezit frekvenci na dva dny v týdnu může výrazně pomoct.
- Mějte připravený „radostný“ rozpočet. Jasně, chtějte si někdy něco hezkého koupit nebo jít na večeři. Jen dopředu naplánujte, kolik na to máte a držte se toho. Bude to víc motivující než zákaz všeho.
Tipy, které mé finance opravdu zlepšily
Něco, co jsem teď začal zkoušet — měnit běžné návyky. Například místo drahého oběda v restauraci jsem začal nosit doma připravené svačiny, ale občas si dopřávám oběd u Sokolovny nebo v nějaké menší hospůdce, kde je příjemnější atmosféra než v přeplněném obchodním centru.
Pořád sleduju slevy, ale jen na věci, které už potřebuju – třeba náplně do tiskárny nebo základní potraviny z Lidl. Někdy si koupím i něco navíc, ale to není pravidlem. Kolega z práce mi taky poradil, ať zkusím odložit platby kartou a používat hotovost – prý člověk při kontrole bankovního účtu tolik nemrzí utracené drobnosti.
Nezapomínejte na rezervu – to není nuda, ale klid na duši
Měsíce tři zpátky jsem si konečně otevřel spořicí účet v ČSOB – nic velkého, ale pravidelné odkládání i pár stovek znamená, že nemám pocit paniky, když přijde nečekaný výdaj (a že jich bylo). Rezerva je prostě základ, i když ji budete tvořit „malými krůčky”.
Jasně, nejsem finanční guru, ale přeju vám, ať vám tahle cesta šetření pomůže aspoň tak, jako mně. Vždycky jde o to najít rovnováhu – mezi užíváním života a rozumným hospodařením.
Víte, kam mizí vaše peníze, nebo to je pro vás taky takové malé tajemství? Podělte se, jak šetříte vy, třeba si něco vezmu i já…
