Ukrajinská a západní strana jednání
Jednání v Ženevě mezi Spojenými státy a Ukrajinou, která měla vést ke konci vojenského konfliktu s Ruskem, byla ukončena. Obě strany hlásí pokrok a vyjádřily záměr pokračovat v dialogu. Přesto však nejsou k dispozici žádné detaily ohledně toho, jak by mohl být překlenut zásadní rozdíl mezi Moskvou a Kyjevem ohledně teritoriálních otázek a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Výzvy a hlavní problémy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky ocenil dosažené „důležité kroky“, avšak varoval, že hlavní problém, který v současnosti brání mírovým rozhovorům, představuje požadavek Vladimira Putina na právní uznání ruskem obsazených území na východě Ukrajiny. Podle jeho slov by takové uznání narušilo zásady územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, a Ruská federace by mohla být odměněna za své ozbrojené akce územím, které si podmanila násilím.
Reakce mezinárodních aktérů
Mezitím americký prezident Donald Trump na sociálních sítích naznačil, že „něco dobrého by se mohlo dít“, avšak upozornil: „Nevěřte tomu, dokud to neuvidíte.“
Jednání v Ženevě se nezúčastnili ruští představitelé a Kreml oznámil, že nedostal žádné informace o výsledcích diskuzí. Mluvčí Dmitrij Peskov poznamenal, že Moskva je si vědoma změn v plánu, který si Putin pochvaloval.
Navržené mírové plány
Minulý týden byl Ukrajině předložen 28bodový mírový plán, vypracovaný americkými a ruskými představiteli. Některé jeho části působily na Moskvu velmi příznivě, což vyvolalo rozhořčení v Kyjevě i u jeho evropských spojenců. Zároveň výklad bývalého amerického prezidenta Trumpa, podle nějž Ukrajina musí do čtvrtka akceptovat nabídku, neboť hrozí výrazné omezení americké podpory, vedl k náhlému urychlení jednání.
Reakce Spojených států a Evropy
V neděli večer americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že na jednáních došlo k „ohromnému pokroku“, a vyjádřil přesvědčení, že situace dospěje ke vhodnému řešení. Někteří evropští vůdci byli však opatrnější. Polský premiér Donald Tusk poznamenal, že není jisté, jestli je mír blíže, zatímco německý kancléř Friedrich Merz odhadl, že diskuse budou dál probíhat dlouho a žádné průlomy neočekává během tohoto týdne.
Mezinárodní reakce na návrhy a jejich dopad na Ukrajinu
Pro evropské představitele bylo minulý týden překvapením, že US návrh mírového plánu byl představen bez předchozího upozornění, a začali se snažit najít vlastní řešení. Alternativní nabídkou, údajně vypracovanou Velkou Británií, Francií a Německem, bylo odmítnutí jakéhokoliv uznání území pod ruskou kontrolou, zvýšení povolené velikosti ukrajinské armády a otevření možnosti, že Ukrajina vstoupí do NATO. Rubio však uvedl, že o takovém plánu neví, zatímco diplomat Kremlu Yuri Ushakov označil návrh za „zcela neudržitelný“.
Vývoj a současný stav
Od začátku plnohodnotné invaze Ruskem na Ukrajinu v roce 2022 Moskva trvale požaduje kompletní stažení ukrajinských vojsk z celého regionu Donbas na východě země. Kyjev a jeho evropské partneři jsou však skeptičtí ohledně jakéhokoliv urovnání, které by ohrozilo zásady územní integrity a suverenity Ukrajiny. Zelensky opakovaně varoval, že vzdání se Donbasu by mohlo Ukrajinu vystavit budoucím ruským útokům.
Budoucí kroky a vyhlídky na mír
Navzdory poslednímu diplomatickému úsilí zatím nejsou jasné další postupy. Předpokládá se, že Zelensky brzy osobně promluví s Trumpem, aby bylo možné následně předložit nové návrhy mírového plánu Moskvě. Kreml již oznámil, že na nadcházející týden neplánuje setkání ruských a amerických vyjednavačů.
Role spojenecké koalice a výhledy
Britský premiér Sir Keir Starmer uvedl, že práce na dosažení „spravedlivého a trvalého míru“ stále pokračuje. Veřejné setkání „koalice ochotných“ se uskuteční v úterý, aby projednali aktuální vývoj situace v Ukrajině.
