Reakce Ukrajiny na páteční jednání mezi USA a Ruskem
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha ostře kritizoval Vladimira Putina s tvrzením, že „plýtvá časem světa“. Tato poznámka přišla den poté, co vysoce postavení představitelé USA a Ruska jednali o ukončení války na Ukrajině, ale nezaznamenali žádné konkrétní výsledky. Sybiha zdůraznil, že Rusko musí ukončit krvavé konflikty, které samo započalo. Pokud se tak nestane a Putin opět znovu zesměšní svět, měly by podle jeho slov následovat důsledky.
Pozitivní signály z amerických delegací a naděje na pokračování jednání
Sybiha zároveň dodal, že delegace Spojených států řekla ukrajinským kolegům, že jednání mělo „pozitivní význam pro mírový proces“. Američtí představitelé je také pozvali k pokračování diskuzí v USA v nadcházející době. Čtyřicetiletý poradce prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a jeho tchán Jared Kushner strávili v úterý téměř pět hodin s Putinem v Kremlu. Bílý dům později oznámil, že po jednáních Trumpovi poskytli „podrobnou, produktivní zprávu“.
Mezinárodní jednání před mírovými rozhovory
Jednání mezi USA a Ruskem následovala po několika dnech schůzek s ukrajinskými a evropskými představiteli. Obavy byly vyjádřeny ohledně možného sjednání dohody, která by byla příliš nakloněná ruským požadavkům. Zdá se, že během setkání v Kremlu nebyl dosažen žádný významný pokrok v souladu s pozicemi Moskvy a Kyjeva.
Stav vyjednávání a hlavní sporné otázky
Senior poradce ruské politiky Yuri Ushakov uvedl, že „nenašlo se žádné kompromisní řešení na ukončení války“. Některé ruské návrhy jsou podle jeho slov „víceméně přijatelné“, avšak stále je nutné je dále prodiskutovat. Upozornil však, že existují dvě hlavní sporné témata: osud území na Ukrajině, které obsadily ruské síly, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Kyjev i jeho evropské partneři věří, že i při uzavření mírové dohody by nejúčinnějším způsobem odstrašování případného ruského útoku byla členství Ukrajiny v NATO. Moskva takový scénář vehementně odmítá, a i Trump opakovaně dal najevo, že nechce Ukrajinu do aliance přijmout.
Postoj Ruska a výhledy na budoucí schůzky
Podle Kremlu bylo ve středu oznámeno, že Putin je připraven setkat se s Američany „kolikrát bude třeba“. Přestože se zdá, že vztahy Ruska a USA nabývají na přátelštějším tónu, vztahy Moskvy s Europou se dále zhoršují. Putin obvinil Evropu z sabotování ruských vztahů s USA, z předkládání nepřijatelných požadavků a z brzdění mírového procesu. Přitom před schůzkou s Witkoffem a Kushnerem v Moskvě uvedl, že je „připraven na válku“, i když deklaroval, že nechce konflikt s Evropou.
Reakce Evropské unie a NATO na současnou situaci
V Bruselu se ve středu scházeli ministři zahraničí NATO. Generální tajemník Rutte označil za pozitivní, že se konají mírové rozhovory, avšak Ukrajina musí být postavena do „nejsilnější pozice, aby mohla boj pokračovat“. Mezitím EU dosáhla shody o ukončení závislosti na ruském plynu do konce roku 2027. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové znamená dohoda vznik nové éry, kdy budou zakázány dlouhodobé plynové kontrakty s Ruskem od září 2027 a s LNG od ledna 2027.
Komise také navrhuje získat 90 miliard eur pro Ukrajinu, které by měly pokrýt její vojenské a základní služby během pokračující války. Tento návrh počítá s možností, že by Belgie přijala „reparační půjčku“ s použitím zmrzlých ruských aktiv držených v Bruselu nebo by se finance získaly z mezinárodního půjčování.
Ukrajinská premiérka Julia Svyrydenko tento návrh uvítala, protože pokrývá dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky. Belgie však byla vůči využití zamrazených ruských aktiv v jejím regionu skeptická z obav o právní důsledky z Moskvy. Evropská centrální banka také nesouhlasí s tímto plánem, protože by se nejednalo o záložní mechanismus pro reparační půjčku.
Navrhovaný úvěr je menší než původní plánovaný 140 miliard eur, a německý ministr zahraničí Johann Wadephul vyjádřil podporu a uvedl, že „tento krok podporujeme a bere vážně i obavy Belgie“.
