Revidovaný návrh a postoj Kyjeva
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že nejnovější návrh mírového plánu pro Ukrajinu byl předložen americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Tento návrh zahrnuje i možné územní ústupky, které je Kyjev možná ochoten učinit.
Merz zdůraznil, že otázka územního uspořádání je primárně záležitostí ukrajinské prezidenta a samotného ukrajinského lidu. Podle jeho slov tuto skutečnost jasně komunikovali i prezidentovi Trumpovi.
V posledních týdnech evropské vůdce úzce spolupracovaly s Ukrajinou na vytváření nových verzí mírového plánu, které by reflektovaly zájmy a obavy Kyjeva.
Složitosti otázky suverenity a obavy z nezávislosti
Prezident Donald Trump se zdá, že se začíná ztrácet v složitosti otázky suverenity nad ruskem okupovanými ukrajinskými regiony. V minulosti jeho vyjednávací tým úzce spolupracoval s Moskvou, což vyvolává obavy spojenců z Evropy, že by americký prezident mohly nakonec tlačit na uvalení ruského řešení na Ukrajinu.
Friedrich Merz zdůraznil, že by bylo chybou nutit ukrajinského prezidenta přijmout mír, který by jeho lidé po čtyřech letech bolestí a ztrát odmítli. To řekl na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
V rámci středeční „konstruktivní“ telefonické konverzace s Trumpem, faze spolu s Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem jasně předložili, že zájmy Evropy musí být také slyšeny. Trump uvedl, že „diskutovali o Ukrajině dostatečně ostře“ a zvažuje, zda se zúčastní plánované schůzky v Evropě. Svá slova zakončil poznámkou: „Nechceme zbytečně ztrácet čas.“
Vývoj jednání a postoj Kyjeva
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě naznačoval, že je ochoten přímo jednat s Trumpem o problematických bodech dohody. Nicméně prezident USA naznačil, že všechny otázky musí být nejprve vyřešeny, než dojde ke schůzce.
Otázka území je jednou z nejproblematičtějších. Rusko požaduje, aby Ukrajina úplně stáhla své síly z oblastí Luhansku a Donbasu, které zatím kontroluje. Kyjev však takové stažení odmítá nejen z principu, ale i z obavy, že by to Moskvu umožnilo založit si tam ležila jako základnu pro možné budoucí útoky.
„Nemáme právní ani morální právo postoupit území podle ukrajinského zákona, ústavy nebo mezinárodního práva,“ prohlásil Zelenskyj. Připojil, že Ukrajina má v úmyslu bránit své území i v dalších jednáních.
Další kroky a mezinárodní reakce
V rámci více diplomatických jednání, kterých se účastnili představitelé USA, Evropy a Ukrajiny, zatím Moskva zůstává zdrženlivá. Její vyjádření většinou směřují k potvrzení, že Rusko a USA sdílejí představy o výsledcích mírové dohody.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek ocenil snahu Trumpa zprostředkovat dohodu a uvedl, že nedávný setkání Vladimira Putina s americkým vyslancem Stevem Witkoffem na Kremlu „odstranilo“ nepochopení, která vznikla od minulého léta po summitu Trump-Putin na Aljašce.
Lavrov také připomněl, že Rusko tehdy a tam souhlasilo, aby Ukrajina znovu získala neutrální, nezařazený status bez jaderných zbraní, a naznačil, že Moskva přednesla USA další návrhy týkající se kolektivní bezpečnosti. Ruská strana je připravena podat právní záruky, že nenapadne členy NATO nebo EU.
Už nyní je jasné, že bez záruk bezpečnosti je jakékoli mírové řešení do značné míry bezvýznamné. Vzhledem k minulým porušením příměří a dohod o příměří, Ukrajina ani Evropa pravděpodobně nebudou věřit Moskvě na slovo. Protož evropské i ukrajinské orgány tlačí na zapojení USA do zajištění, že Kyjev nebude cílem obnovených útoků.
Ukrajinský prezident Zelenskyj začátkem týdne uvedl, že je připraven uspořádat volby, pokud by USA a Evropa garantovaly bezpečnost Ukrajiny během hlasování. Termín jeho prezidentského funkčního období má skončit v květnu 2024, ale volební proces je v zemi pozastaven od vyhlášení válečného stavu po ruské invazi v únoru 2022.
Výhled na bezpečnostní garantii a postoj NATO
Vedoucí NATO, Mark Rutte, ve čtvrtek upozornil, že příliš mnoho spojenců aliance necítí naléhavost hrozby ze strany Ruska v Evropě. „Jsme další cíl Ruska,“ varoval, zdůraznil, že NATO musí vyvinout maximální úsilí, aby zabránilo válce, která by mohla být „na rozsah války, kterou zažili naši prarodiče.“
