Pokračující diplomatické snahy a aktuální vývoj situace
Evropští představitelé označili situaci na Ukrajině za kritickou a zdůraznili, že v nadcházejících dnech bude nadále probíhat intenzivní práce na plánu vedeném Spojenými státy s cílem ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Po společném telefonickém hovoru s prezidentem Donaldem Trumpem se shodli, že situace si vyžaduje zvláštní pozornost. Britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz uváděli, že „toto je kritický moment – pro Ukrajinu, její obyvatele a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém regionu”.
Oficiální pracovník Bílého domu potvrdil uskutečnění hovoru, avšak nezveřejnil žádné podrobnosti. Připomínají se tak některá předchozí vyjádření, zvláště poté, co Trump označil evropské lídry za „slabé“ a naznačoval, že USA by mohly snížit podporu Ukrajině. Tento krok lze vnímat jako krok zpět od dřívější podpory, kterou Spojené státy Ukrajině nabízely.
Reakce a vývojová linie na mezinárodní scéně
V rozhovoru pro deník Politico zveřejněném v úterý Trump rovněž tvrdil, že Ukrajina využívá válku k odkládání voleb. Tato tvrzení vyvolala reakci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že je „připraven“ na volby. Od února 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, je Moskva podle dostupných informací pod kontrolou přibližně 20 % ukrajinského území.
Ve středu krátce po telefonátu s Trumpem vydali evropští lídři společné prohlášení, ve kterém se shodli, že probíhají různé mírové rozhovory, jež mají za cíl dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Znělo také, že práce na mírovém plánu pokračuje a bude pokračovat v následujících dnech.
Den před tím Zelensky oznámil, že bude předán dokument s 20 body, který se zabývá ukončením války. Tento dokument má údajně navázat na „naši společnou práci s týmem prezidenta Trumpa a partnery v Evropě“, avšak jiné podrobnosti zůstávají nezveřejněny. Původní americký návrh mírového plánu, o němž se spekulovalo v minulém měsíci, obsahoval 28 bodů a byl považován za nakloněný Rusku, přičemž Ukrajina následně vedla samostatné jednání s americkými a evropskými vyjednavači, s cílem upravit některé klíčové pasáže týkající se územních otázek a bezpečnostních záruk.
Stav vyjednávání a vzrůstající tlak na Zelenského
Zelensky čelí narůstajícímu tlaku ze strany Trumpa, který požaduje, aby Ukrajina akceptovala mírovou dohodu končící válku. Obě strany se dohodly, že Kyiv by mělo poskytnout území Moskvě, což ukrajinský prezident opakovaně odmítal, když místo toho požadoval okamžité přerušení palby a pevné bezpečnostní garance v jakémkoli budoucím urovnání.
V rámci diplomatické cesty po Evropě Zelensky opakovaně žádal o podporu od svých spojenců, především někdy z NATO, aby odradili Spojené státy od podpory dohody, která by mohla Ukrajinu vystavit dalším ruským útokům. Během vyjednávání se čekalo na možné dohody, které ale zatím nevznikly.
Reakce Ruska a situace na bojišti
Kremel oznámil, že Trumpovy výroky na adresu Ukrajiny, včetně jeho tvrzení, že Moskva by měla vyhrát válku a že Kyjevu hrozí ztráta území, odpovídají ruskému pohledu na věc. Mluvčí Vladimir Putina, Dmitrij Peskov, uvedl, že z pohledu Moskvy je toto v souladu s názorem na otázky členství Ukrajiny v NATO, územní otázky a ukončení ztráty území Ukrajinou. Nedávno Putin zopakoval svůj varovný požadavek, že ukrajinské jednotky musí plně stáhnout z východní oblasti Donbasu, jinak se chystá, že Rusko tuto oblast obsadí, přičemž současné diplomatické možnosti se jeví jako bezvýsledné.
