Události z 4. března 2018 a jejich dopad na tajné služby
Večer dne 4. března 2018 přijala služba MI6 oznámení, které vyvolalo překvapení i obavy. Do jejich centrály přišla zpráva o tom, že jeden z jejich agentů je hospitalizován, zdánlivě otrávený. Tato skutečnost vyvolala vlnu šoků nejen v řadách britských tajných služeb, ale i v globálním kontextu, protože šlo o případ cíleného útoku na ruského agenta uvnitř Velké Británie. Tato událost vedla k důležitým otázkám o tom, zda tajné služby správně vyhodnotily situaci a zda si z ní vzaly všechny potřebné poučení. Přesto zůstává řada otázek nezodpovězených a je třeba zkoumat, jestli byly učiněny všechny kroky k prevenci podobných incidentů.
Možná opomenutí při ochraně Sergeje Skripala
Skripal byl do britských tajných služeb začleněn již v 90. letech jako agent pracující pro MI6. Předtím byl však zadržen Rusy a následně vyměněn v rámci výměny špionů v roce 2010. Když se později ocitl ve Velké Británii, byla jeho aktuální rizikovost hodnocena jako relativně nízká, protože mu byla udělena amnestie. Jak později přiznali nejvyšší představitelé služeb, toto hodnocení bylo omylem. Skripal se považoval za „usazeného defektora“ a nenavrhoval změnu identity či života. Tato volba pravděpodobně zůstala jediným faktorem, který mohl zabránit útoku.
Report uvádí, že možná neexistovaly žádné indicie o plánovaném útoku s nervovým jedem, což mohlo odvrátit útok, nicméně chyběly pravidelné a aktualizované posudky o jeho skutečném nebezpečí.
Vývoj vztahů s Ruskem a jejich vliv na skripalské riziko
Současný stav vztahů s Ruskem se od roku 2014, kdy se vztahy začaly zhoršovat kvůli krizi na Ukrajině, dále komplikoval. Skripal navazoval kontakt s evropskými zpravodajskými službami, což mohlo zvýšit jeho rizikovou profilaci. Ruský prezident Vladimir Putin, sám bývalý špión, často hovoří o nenávisti k zrádcům. Nezapomínal ani na bývalé spolupracovníky z GRU – ruské vojenské rozvědky, do jejichž řad Skripal patřil. Podle zprávy šlo o ukázku síly ze strany Ruské federace, když byla nasazena nervová látka Novičok. Vnímáno je to však také jako zastrašovací message ostatním, kteří by mohli zradit ruské tajné služby, že i po letech budou hledáni a trestáni, a jejich rodiny mohou být v ohrožení.
Změny v bezpečnostní praxi a důsledky útoku
Následné reakce britských tajných služeb byly rychlé a zásadní. Bezprostředně po útoku byla posílena ochrana osob považovaných za rizikové, včetně defektorů. Dále bylo odhaleno, že za otrávením stál prapor GRU, konkrétně jejich jednotka, která do země vstoupila na krátkodobé misi. Útočníci zanechali za sebou parfémovou lahvičku obsahující nervovou agentu Novičok, která později zabila Dawn Sturgess.
Identifikace konkrétních operativců, kteří se účastnili akce, proběhla během několika měsíců, a většina jejich operací byla odhalena, například prostřednictvím investigativního serveru Bellingcat. Tyto odhalení však nepředstavují záruku, že by mohli spáchat podobné útoky znovu.
Současná opatření a přizpůsobení ruských tajných služeb
Po událostech ve Salisbury došlo k velkým represím. Na základě událostí z 2018 a následného ruského vpádu na Ukrajině byla provedena masová deportace ruských diplomatů po celém Evropě, čímž se snížila jejich možnost operovat na území západních zemí. Posílilo se i sdílení informací, aby bylo možné lépe sledovat pohyb operativců. Ruské tajné služby však adaptovaly své metody. V posledních letech používají jako své agenty tzv. proxy – nájemné agenty, například skupiny občanů jiných zemí, jako například Bulharů v Británii, kteří vykonávají sledování, převážně za peníze. Tito lidé byli již několikrát odsouzeni, například za plánování únosů či provádění sabotáží. Roman Dobrokhotov, ruský novinář působící v exilu ve Velké Británii, tvrdí, že i když je pravděpodobnost úspěchu takových operací nízká, v případě stovky skupin jistě najde jedna, která uspěje.
Ruské tajné služby také využívají nízkorozpočtové britské zločince k provádění požárů či dalších útoků. Tento nový model vyžaduje odlišné metody přepadové a vyšetřovací práce než dříve, a moderní protiteroristická policie zaznamenala pětinásobný nárůst práce proti hrozbám od nepřátelských států od útoku v Salisbury.
Současné hrozby a jejich omezená možnostivost
Rusko nyní působí v nízkoúrovňovém konfliktu s Velkou Británií a dalšími evropskými zeměmi, jeho cílem jsou sledovací a sabotážní operace. Přesto je pravděpodobné, že schopnost použití nervové látky na defektora je výrazně snížena díky zavedeným opatřením a zvýšeným obranným mechanismům. Na druhé straně však existují další formy nebezpečí, které nejsou tak snadno odhalitelné či predikovatelné.
