Průběh bojů na Ukrajině a aktuální situace
Od začátku ruské plnohodnotné invaze před více než třemi lety je Ukrajina místem intenzivních bojů. V uplynulém roce ruské síly postupně rozšiřovaly své územní kontrolu, především na východě země, a pokračovaly v útocích na Kyjev a další města vzdušnými údery. Po sérii jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Ženevě, Švýcarsko, došlo k návrhu mírové dohody, kterou však Kyjev i Evropská unie kritizovaly za příliš velkorysé podmínky vnímány ve prospěch Ruska.
I přes tyto snahy je rozdíl v požadavcích, které jsou ochotné přijmout obě strany, stále značný. Kremlin pravděpodobně nebude souhlasit s dohodou, kterou by Ukrajina mohla acceptovat. Nyní ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky hledá nové možnosti jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zde přinášíme přehled aktuálního dění na bojišti na Ukrajině.
Postup Ruska na východě Ukrajiny
Východní Ukrajina je místem, kde ruské vojska postupují skrze rozsáhlé pole v regionech Luhansk a Doněck, známých jako Donbas. Ruské síly se snaží získat plnou kontrolu nad těmito územími a také nad dvěma dalšími oblastmi na západě, Zaporizhzhí a Chersonem. Po začátku invaze uspořádala Rusko referenda o anexi těchto regionů, podobně jako v případě Krymu v roce 2014, avšak nikdy nad nimi nezískala úplnou kontrolu.
Podle návrhu mírové dohody z minulého měsíce, kterou připravili představitelé USA a Ruska, by Ukrajina měla předat kontrolu nad celým Luhanskem, Doněckem a Krymem, stejně jako nad oblastmi Zaporizhzhí a Cherson, Rusku. Ukrajinské jednotky by musely ustoupit z části Doněcka, kterou stále drží, a tato oblast by se stala demilitarizovaným územím pod de facto ruskou kontrolou. Ruské síly by následně stáhly z menších částí Ukrajiny, které obsazují mimo tyto regiony.
Zelensky opakovaně prohlašoval, že Ukrajina nehodlá vydat Donbas výměnou za mír a taková koncesie by mohla být zneužita jako odrazový můstek pro budoucí ruské útoky.
Klíčová města a strategické oblasti
V nedávné zprávě Institute for the Study of War (ISW) je popsán „pevnostní pás“ široký zhruba 50 km, táhnoucí se západně od Doněcka. Podle této studie ukrajinské síly věnovaly posledních jedenáct let posilování tohoto pásu a vybudování významné obranné infrastruktury.
Oblast zahrnuje i větší města jako Druzhkivka, Kramatorsk či Slovjansk, které jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. Ruská letní ofenzíva u východního města Pokrovsk vedla ke krátkodobému postupu na sever od města, ovšem ukrajinské jednotky udržují omezenou přítomnost v Pokrovsku a pokračují v protiútocích. To naznačuje, že Rusko stále nedokáže rychle obsadit toto město.
Podle ISW by Rusko potřebovalo několik let na dokončení svých cílů v této oblasti. Přitom se uvádí, že i přes urychlení postupu se ruské ztráty ve zraněných nebo padlých za poslední měsíce snížily, což je patrně způsobeno zvýšeným nasazením bezpilotních letounů a dronů.
Severní výpravní akce a dálkové operace
Na sever od hlavního bojiště se Rusko pokusilo o průlom směrem k Kupjansku, které je klíčovým bodem v regionu Charkov. Pokud Rusko získá kontrolu nad Kupjanskem, plánuje jej využít jako pevnost pro další postup do oblastí Charkova. V květnu 2024 začalo Rusko operaci, kterou ISW označuje jako hlavní „podřízení”, kdy překročilo hranice u města Charkov a obsadilo několik vesnic. Mnoho civilistů před útoky prchlo.
Ruské síly pokročily v oblasti Vovčansk a Lyptsi, kde se snaží vytvořit vnitřní ochrannou zónu a dostat se do dělostřeleckého dosahu Charkova. V návaznosti na tuto aktivitu Rusko tvrdí, že si klade za cíl chránit svou hranici a zabezpečit si zázemí v klíčových sektorech, zvláště po předchozím obsazení části Kurska ukrajinskými jednotkami s pomocí Severokorejských vojsk. Brzké posílení frontové linie však zatím vypadá jako komplexní a náchylné k posunům.
Ukrajinské reakce a útoky hluboko v Rusku
Ukrajina odpověděla útoky na ruské letecké základny, včetně použití několika desítek bezpilotních letounů, které napadly ruské strategické cíle s jadernými schopnostmi ve vzdálenosti přes 1000 km. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že bylo poškozeno několik letounů v regionech Murmansk a Irkutsk, zatímco v ostatních případech byly útoky odraženy. Ukrajina tvrdí, že operace způsobila Rusku škody v hodnotě 7 miliard dolarů.
V nedávné době Moskva obvinila ukrajinské drony z požáru velkého ropného skladu u Černého moře u Soči, což je místo konání Zimních olympijských her v roce 2014.
Od příprav mírových jednání po aktuální bojové nasazení
Od nástupu Trumpa k moci na začátku roku 2025 se Spojené státy snaží ukončit válku prostřednictvím jednání, které je v současnosti ve čtvrtém roce. Trump byl vnímán jako liberálnější vůči Rusku, což vedlo k napětí ve vztazích s Ukrajinou, zvláště po incidentu 28. února, kdy se v Bílém domě veřejně pohádal s prezidentem Zelenským.
V posledních měsících došlo ke zlepšení vztahů s Zelenským, neboť Kyjev nadále závisí na dodávkách západních zbraní, například systémech protivzdušné obrany, a na amerických zpravodajských informacích. Zelensky rovněž vyjádřil obavy, že podmínky navrhovaného míru – mimo ústupků území, výrazně by snížily kapacitu ukrajinské armády a zabránily vstupu do NATO.
Na jednání v Ženevě však zatím nebyly zveřejněny podrobnosti, a Rusko se jich neúčastní.
Vývoj bojů od začátku invaze v roce 2022
Oficiální invaze Ruska začala 24. února 2022 rozsáhlými raketovými útoky na ukrajelská města před svítáním. Ruské pozemní síly rychle postupovaly, kontrolovaly velké části Ukrajiny a obsadily předměstí Kyjeva. Ruské jednotky ostřelovaly Charkov a dobyly některá území na východě a jihu do Chersonu a obklíčily přístavní město Mariupol.
Ukrajinské odpor byl však velmi silný a ruské logistické problémy vedly ke špatné motivaci vojáků, nedostatku potravin, vody a munice. Ukrajinské ozbrojené složky se také rychle adaptovaly na západní zbraně, například anti-tankové systémy NLAW, které se ukázaly jako efektivní proti ruskému postupu.
Do října 2022 se situace změnila, Rusko nedokázalo dobít Kyjev a stáhlo se z severu. Následující měsíc Ukrajina znovu získala Cherson. Od té doby se boje přesunuly na východ republiky, kde Rusko pomalu posilovalo pozice. Odhady ukazují, že od začátku invaze zemřelo mezi 165 000 a 235 000 ruských vojáků.
Ukrajina řádně aktualizovala své ztráty v prosinci 2024, kdy prezident Zelensky oznámil 43 000 ukrajinských obětí mezi vojsky a důstojníky. Západní analytici považují tento údaj za podhodnocený.
Tyto informace jsou shromážděny a monitorovány prostřednictvím denních hodnocení publikovaných Institutem pro studium války ve spolupráci s projektem Critical Threats při American Enterprise Institute.
