Odmítnutí obvinění a reakce prezidenta
Serbský prezident, Aleksandar Vučič, označil tvrzení, že se podílel na „turistice ostřelovačů“ během obléhání Sarajeva v 90. letech, za „nepravdu“. Konkrétně šlo o obvinění podané italskými vyšetřovateli na základě videí z 90. let a svědectví bosenských představitelů, ve kterých se tvrdilo, že Vučič byl „válečným dobrovolníkem“ v řadách bosnesko-srbských sil na pozicích s výhledem na Sarajevo.
Veřejná reakce a osobní vyjádření
Na konferenci zaměřené na obchodní spolupráci mezi Spojeným královstvím a západní Balkánem v Bělehradě Vučič uvedl, že se nikdy nezapojil do násilí, nezabil nikoho a nezranil,“ s tím, že nikdy nevlastnil odstřelovací pušku. Fotografie, které mu byly přičítány a na nichž údajně drží takovou zbraň, ve skutečnosti zachycovaly jeho držení stativu na fotoaparát.
Prezident dále prohlásil, že snímky jsou součástí snahy jeho odpůrců prezentovat ho jako „monstrum, nemyslícího tvora“ nebo „studeného vraha, který nemá žádné emoce“.
Obléhání Sarajeva a podezření na zločiny
Během čtyřletého obléhání Sarajeva zahynulo přes 11 000 lidí. Město bylo obklíčeno srbskými vojsky, která ho pravidelně bombardovala a pálila ze střelných zbraní. Období válečného konfliktu v první polovině 90. let vedlo k silnému válečnému násilí, přičemž obyvatele města vystavovalo neustálé hrozbě střelby a útoků.
V průběhu měsíce byly italským státním zástupcům předloženy důkazy, že bohatí cizinci najímali „ostřelovačské safari“ za účelem střílení na civilisty během obléhání. Tato informace vyplývala ze slovenského dokumentárního filmu Sarajevo Safari z roku 2022, který podle posluchačů přinesl konkrétní obvinění.
Obvinění a reakce na mezinárodní úrovni
Ezio Gavazzeni, italský autor a svědek, tvrdil, že někteří cizinci investovali značné částky do takzvaných „ostřelovačských safari“ a střelby na civilisty v obléhaném Sarajevu v době války. Obvinění vůči Vučičovi, že se jako dobrovolník připojil k bosenskosrbským milicím nad městem, bylo již dříve ostře odmítnuto mluvčí prezidenta, Suzano Vasiljević.
V prohlášení následně uvedla, že tyto tvrzení jsou „příkladem zlovolné dezinformace, záměrně prezentované za účelem narušení důvěry v institucionální struktury Srbska a jeho prezidenta“, přičemž zaznělo, že Vučič během konfliktu pracoval jako novinář a překladatel v nedaleké Pali, bez jakékoli spojitosti s vojenskými strukturami.
Vasiljević zdůraznila, že prezident se nezapojil do bojových operací, nepoužíval zbraně a neměl žádnou roli v vojenských akcích během války.
Opakovaná obvinění a mezinárodní investigace
Podobná tvrzení o „lovcích lidí“ z jiných zemí se opakovaně objevují v průběhu let, ačkoli přední orgány, například Mezinárodní zbytkové tribunály v Haagu, uvedly, že v jejich evidenci nejsou žádné informace nebo důkazy podporující takové obvinění. V roce 2022 dostal bosenský prokurátor stížnost, avšak nevydal žádné obvinění či obžalobu.
Specialisté ze spojeneckých sil, které působily v Sarajevu během obléhání, označili tyto obvinění za „mýty města“, což je považováno za nepravdivé a nepodložené tvrzení bez relevantních důkazů.
