Začátek dvoudenních rozhovorů v Bruselu a hlavní téma jednání
Evropští lídři začali dvoudenní jednání v Bruselu, na němž bude klíčovým bodem diskuse rozhodnutí o možnosti poskytnout Ukrajině desítky miliard eur z ruských zmražených aktiv k financování její vojenské a ekonomické podpory. Většina ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur (zhruba 185 miliard liber nebo 245 miliard dolarů) v Evropské unii je spravována belgickou organizací Euroclear, zatímco Belgie a některé další země EU deklarovaly odpor vůči využití těchto prostředků.
Ekonomická situace Ukrajiny a postoje jednotlivých států
Bez dodatečných financí hrozí, že finanční zdroje Ukrajiny do několika měsíců vyčerpají. Jeden z evropských vládních představitelů vyjádřil opatrnou optimistickou naději, že dohoda bude přijata, přestože Rusko EU varovalo před použitím svých peněz. Ruská strana již podala žalobu u moskevského soudu, jejímž cílem je získat zpět svá aktiva.
Bruselský summit přichází v kritický moment. Americký prezident Donald Trump uvedl, že možné ukončení války, která začala ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, je „blíže než kdy dřív“. Ačkoliv Rusko na nejnovější mírové návrhy nereagovalo, Kreml zdůraznil, že plány na multinationální síly pod vedením Evropy a podporované USA nejsou akceptovatelné. V den schůzky prezident Vladimir Putin prohlásil, že Evropa je ve stavu „celkové degenerace“ a že „evropští prasečci“, což je hanlivé označení ukrajinských spojenců, doufají, že profitují z kolapsu Ruska.
Návrhy na pomoc Ukrajině a jejich právní aspekty
Evropská komise navrhla poskytnout Kyjevu částku kolem 90 miliard eur (cca 79 miliard liber) v následujících dvou letech, což představuje zhruba třetinu odhadem potřebných 137 miliard eur na období do roku 2026 a 2027. Dosud EU Ukrajině poskytovalo úrok z prostředků, nikoliv samotný kapitál. „Je to kritický okamžik, kdy Ukrajina musí pokračovat v boji i v příštím roce,“ uvedl finský vládní představitel pro BBC. „Ozývají se mírové rozhovory, avšak toto dává Ukrajině možnost říct si ‚nejsem zoufalá a mám prostředky k pokračování dávky‘.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že potíže ve výši válečného konfliktu se zvýší pro Rusko. Představitelé EU uvažují nad další možností financování, kterou podporuje Belgie, a to přesme na mezinárodních trzích. Tato varianta však vyžaduje jednomyslné rozhodnutí, přičemž Viktor Orban z Maďarska již dal najevo, že nebude podporovat další využití EU prostředků na pomoc Ukrajině.
Postoje jednotlivých států a pravděpodobné hlasování
Klíčovou otázkou před hlasováním bude, zda většina dvou třetin členů EU souhlasí s uvolněním ruských aktiv. Před zahájením hlasování zdůraznili někteří představitelé, například předseda Evropské rady António Costa, že nebude hlasovat proti Belgičanu. „Nebudeme hlasovat proti Belgii,“ řekl a dodal, že bude s belgickou vládou úzce spolupracovat, aby se zamezilo schválení čehokoliv, co by pro Belgii nebylo přijatelné.
Belgie je navíc pod dohledem ratingové agentury Fitch, která aktiva Euroclear označila za kontingentně negativní, částečně kvůli nízkým právním rizikům v souvislosti s plánem EU využít ruská aktiva. Výkonný ředitel Euroclear však již varoval před tím, že na cestě zůstává mnoho překážek a je třeba najít řešení, jak řešit belgické obavy.
Naopak se zdá, že většina členů není úplně přesvědčena. Italská premiérka Giorgia Meloni oznámila, že podpoří dohodu, pokud bude právní základ pro její realizaci dostatečně pevný. Pokud by právní rámec nebyl dostatečný, riskovala by první skutečné vítězství Ruska od začátku konfliktu. Navíc jsou skeptické i takové země jako Malta, Bulharsko či Česko.
V případě schválení a uvolnění ruských aktiv by hrozil nejhorší scénář pro Belgii, a to, že soud by mohl nařídit vrácení peněz Rusku. Některé země jsou ochotny poskytnout finanční záruky v miliardových objemech, avšak Belgie bude žádat, aby byly všechny čísla přesvědčivá.
Perspektivy a závěry
Vedoucí představitelé EU jsou přesvědčeni, že jediným způsobem, jak Rusko může získat aktiva zpět, je prostřednictvím odškodnění Ukrajině, které by Ukrajina následně vrátila do rozpočtu EU jako formu „dluhu“ za odškodnění. Finanční prostředky tak mohou být uvolněny pouze za předpokladu jasného právního základu a schválení většinou dvou třetin členských států.
