Výsledek summitu Evropské unie a zásadní finanční podpora Ukrajině
Po 17 hodinách intenzivních debat, které se místy vyznačovaly ostrými výměnami názorů, se lídři EU do brzkých ranních hodin pátku shodli na společném opatření. Členským státům byla potvrzena dohoda o poskytnutí nulových úrokových půjček v celkové výši 90 miliard eur, jejichž cílem je finančně udržet Ukrajinu nad vodou po dobu příštích dvou let.
Kyjev byl jasný ve svém postoji: finance nejsou pouze přidanou hodnotou, nýbrž nezbytností. V době, kdy Spojené státy pod Donaldem Trumpem již neprojevují zájem o přímou vojenskou podporu, obrátila se ukrajinská vláda na Evropu.
Bez finanční pomoci Zelenskyj jasně upozornil, že by neměl dostatek prostředků na výplaty ukrajinských vojáků ani na nákup zbraní potřebných k odporu proti ruské agresi. Navržený dluh Evropské unie bude garantován společným rozpočtem unie.
Rozdílné postoje členských států a jejich dopad na unijní sjednocení
Nicméně, v rámci snahy demonstrovat jednotu vůči Ukrajině, narazila EU na značné rozpory. Maďarsko, Slovensko a Česká republika souhlasily s podporou plánu pouze pod podmínkou, že budou od tohoto závazku individuálně vyňaty. Tento požadavek na jednomyslnost odhalil rozdělení uvnitř Evropy ohledně postojů ke konfliktu na Ukrajině a k Rusku.
Maďarsko a Slovensko jsou obecně považovány za států, které mají blíže ke Kremlu. Tato země tak vstupují do přímého rozporu s Polskem a pobaltskými státy, jež jsou geograficky blíže Rusku. Obě skupiny vnímají přežití Ukrajiny jako otázku existence.
Pokud by se Ukrajina podařilo porazit Rusko na bojišti nebo pokud by byla oslabena kvůli nedostatku financí či zbraní, někteří národní představitelé věří, že by to posílilo impérium východního souseda a mělo by to vážné důsledky pro evropskou bezpečnost a stabilitu.
Polský premiér a otázka budoucnosti evropské jednoty
Při příchodu na začátku thursdayového summitu, který byl poznamenán napětím, řekl polský premiér Donald Tusk, že lídři EU stojí před jasnou volbou: zaplatit dnes nebo platit ztrátou na životě zítra. Dodal, že nemluví pouze o Ukrajině, ale o Evropě samotné.
Nový plán EU na společné půjčky pro Ukrajinu nahrazuje starší návrh, který počítal s využitím zmrazených ruských státních aktiv, držení v rámci EU v hodnotě přibližně 210 miliard eur, primárně v Belgii. Ukrajina tento návrh označila za morálně odůvodněný vzhledem k destrukci, kterou Moskva způsobil na území Ukrajiny.
Naopak některé členské státy Evropské unie měly obavy z právních kroků ze strany Ruska a odrazovalo je také riziko poškození mezinárodní pověsti eurozóny jako bezpečného místa pro globální aktiva.
Brusel oznámil, že zvažuje využití zmrazených ruských aktiv v budoucnu k splacení půjčky Ukrajině, avšak toto řešení bude závislé na případném podpisu mírové dohody.
Prozatím, s novým financováním, je odhadováno, že Ukrajina bude potřebovat dalších 45 miliard eur na pokrytí výdajů v letech 2026 a 2027. Brusel doufá, že některé spojenecké země mimo EU, například Velká Británie, Japonsko nebo Kanada, se na této částce podílejí. Výhodou této podpory je i možnost, že Kyjev získá další půjčky od mezinárodních institucí, například od Mezinárodního měnového fondu.
