Nová legislativa a její cíle
Rakouský zákon zakazuje nošení šátků ve školách pro dívky mladší 14 let. Tento krok má podle vládnoucí koalice tří středových stran, kterou tvoří ÖVP, SPÖ a Neos, představovat jasný závazek k rovnosti pohlaví. Nicméně kritici takové opatření považují za rizikové, protože může podnítit nepřátelské nálady vůči muslimské komunitě a napadá se, že by mohlo být v rozporu s ústavou.
Rozsah a dopad zákona
Nové pravidlo se bude týkat jak veřejných, tak soukromých škol. Podle současné legislativy budou dívky mladší 14 let zakázáno nosit „tradiční muslimské“ pokrývky hlavy, například hidžáby nebo burky. Pokud dopustí se porušení zákazu, musejí absolvovat série rozhovorů s vedením školy a jejich zákonnými zástupci. Při opakujících se porušování bude nutné o tom informovat úřady péče o děti a mládež. Jako poslední možnost mohou být rodiny nebo opatrovníci pokutováni až do výše 800 eur.
Motivace zákonodárců a reakce veřejnosti
Členové vlády tvrdí, že cílem je posílení práv mladých dívek a ochrana před potenciálním útlakem. Yannik Shetty, přední představitel liberální strany Neos, prohlásil, že tento zákon není namířen proti žádné náboženské skupině, ale je zaměřen na ochranu svobody dívek v zemi. Odhaduje se, že pravidla se dotknou přibližně 12 000 dětí.
Opozice, zvláště strana svobody, FPÖ, která zákon schválila, však považuje opatření za nedostatečné. Opozice požaduje úplný zákaz šátků ve školách a rozšíření zákazu na všechny žáky i školní personál. Ricarda Berger, mluvčí FPÖ pro rodinu, uvedla, že „je nutný obecný zákaz šátků v školách; politický islam zde nemá místo.“
Kontraverze a názory na ústavnost zákona
S předsedkyní opozičních Zelených, Sigrid Maurer, zákon označila za „jasně protiústavní.“ Irská společnost muslimů v Rakousku (IGGÖ) zase upozorňuje, že zákon porušuje základní práva a rozdělí společnost. Ve svém stanovisku, zveřejněném na webových stránkách, uvádí: „Namísto posilování postavení dětí, budou stigmatizovány a marginalizovány.“
IGGÖ slíbila prověřit ústavnost zákona a podniknout všechny nutné kroky. Podle nich již v roce 2020 Ústavní soud jednoznačně konstatoval, že takový zákaz je protiústavní, neboť cílí na náboženskou menšinu a porušuje princip rovnosti.
Vláda však tvrdí, že se snažila takovéto zákonné řešení minimalizovat. Shetty dodal: „Půjde to před Ústavní soud? Nevím. Udělali jsme maximum.“
Další kroky a plánovaná implementace
Testovací období, které má zvýšit povědomí o celé problematice, začne v únoru 2026 a kompletní zákon bude platný od září téhož roku, tedy od začátku nového školního roku. Během této doby bude zákon podroben důkladnému posouzení a případným úpravám.
