Setkání v Moskvě po diplomatických jednáních v USA
Ruský prezident Vladimir Putin se ve středu setká se zvláštním zmocněncem USA Stevem Witkoffem v Moskvě, přičemž Bílý dům vyjádřil optimismus ohledně dosažení dohody o ukončení války na Ukrajině. Očekává se také účast Jareda Kushnera, švagra amerického prezidenta Donalda Trumpa a poradce při diplomatických jednáních na okraj těchto schůzek. Tato schůzka přichází po dvou dnech jednání na Floridě mezi ukrajinskými a americkými představiteli, včetně Witkoffa a Kushnera. Cílem byla úprava mírového plánu, který podporovalo Spojené státy, avšak původně byl vnímán jako příznivý pro Rusko.
Východiska a hlavní témata jednání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil průběh jednání za „konstruktivní“, přesto však upozornil na přetrvávající složité otázky, které je třeba vyřešit. Po středečním setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži Zelensky prohlásil, že hlavní prioritou Kyjeva jsou zachování suverenity Ukrajiny a získání pevnosti bezpečnostních záruk. Tato témata jsou klíčová pro budoucí mírové uspořádání.
Nejzásadnější otázky v dohodě
Podle Zelenského je nejkomplikovanější součástí dohody otázka území. Kreml nadále tlačí na Ukrajinu, aby se vzdala části území na východě, které pod kontrolou stále má. Kyjev naopak trvá na tom, že nic takového nikdy učinit nebude. Witkoff také jednal s britským premiérem Keirem Starmerem a novým ukrajinským vyjednávačem Rustemem Umerovem, zatímco někteří představitelé Evropy se připojili virtuálně. V pondělí Bílý dům oznámil, že návrh mírové dohody byl podstatně vylepšen, přičemž tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že administrace je velmi optimistická. Dodala, že nechá na vyjednavačích, aby dosáhli dohody, a že je naděje na ukončení války.
Náhled na mírové návrhy a diplomatické postoje
Minulý týden Vladimir Putin prohlásil, že má k dispozici návrh mírové dohody od Spojených států, který by mohl sloužit jako základ budoucího urovnání konfliktu. Avšak později ruské úřady vyjádřily pochybnosti, zda bude Moskva tuto nabídku akceptovat, po tom, co ukrajinské a evropské spojenci oznámili, že prosadili změny v návrhu. Tento původní návrh z listopadu vzbudil ve Fremnu a Kyjevě rozhořčené reakce, neboť zahrnoval podmínky výrazně nakloněné vůči Moskve, včetně určení, jak mají být rozprodány zmražené ruské majetky v Evropě nebo jaké budou podmínky pro ukrajinský přístup na evropské trhy.
Výzvy a podmínky mírové dohody podle Francie a Evropy
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí zdůraznil, že zatím neexistuje definitivní mírový plán, a zdůraznil, že jakákoli nabídka musí být zpracována ve spolupráci s Ukrajinou a Evropou. Podle něj může o územních ústupcích rozhodnout jen Zelensky, zatímco otázky zamrznutých ruských aktiv, bezpečnostních záruk a přistoupení Ukrajiny do EU je nutné řešit s účastí evropských zemí. Macron zároveň ocenil snahu americké administrativy o ukončení konfliktu, který začal v roce 2014 anexí Krymu Ruskem a vyvrcholil plnohodnotnou invazí v roce 2022.
Vnímání mírových jednání a postoje evropských diplomatů
Šéfka evropské zahraniční politiky, Kaja Kallas, označila tento týden za klíčový, avšak upozornila, že Moskva chce jednat pouze s těmi, kdo jim nabídnou něco navíc k současným požadavkům. Připomněla, že tlak bude směřovat na slabší stranu, což podle ní usnadní ukončení války, pokud Ukrajina ustoupí. Kiev však není s takovým postupem spokojeno, protože otázka území je hlavní problém a bezpečnostní záruky, například členství v NATO, jsou rovněž předmětem sporů.
Situace na bojišti v dnešní době
Ve středu ruské síly oznámily dobytí strategických měst Pokrovsk, známého také jako Krasnoarmeysk, a Vovšansk východně od Ukrajiny. Ukrajinské zdroje však dosud nepotvrdily, že by města padla do rukou Rusů. Podle otevřených zdrojů a monitorovacích projektů, které sledují frontové linie, zatím žádné z těchto měst nebylo kompletně obsazeno ruskou armádou.
