Setkání v Kremlu a průběh jednání
Vladimir Putin hostil v úterý v Kremlu americké vyjednavače, se kterými strávil pět hodin v diskuzích zaměřených na ukončení války na území Ukrajiny. Podle ruského úředníka byly tyto rozhovory označeny jako „produktivní“. Jednání se odehrálo za zavřenými dveřmi a zatím nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o jejich průběhu nebo výsledcích. Přesto je známé, že se setkali s americkým zvláštním vyslancem Stevenem Witkoffem a ze strany Spojených států i s hlavním poradcem prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem.
Reakce na evropské požadavky a aktuální postoje
Krátce po setkání Putin označil evropské požadavky na návrhy mírových dohod za nepřijatelné. Přitom dodal, že pokud Evropa chce bojovat s Ruskem, je Moskva připravena tak učinit. Američtí vyslanci přijeli do Moskvy po nedávných jednáních s delegáty z Kyjeva, která proběhla v posledních dvou týdnech. Ukrajinský prezident Zelensky na tiskové konferenci v Dublinu uvedl, že nyní je větší než kdy dříve příležitost ukončit konflikt, avšak některé aspekty navrhovaných řešení je třeba dále domluvit.
Vývoj mírových snah a ukrajinské požadavky
Slovem Zelenského zaznělo, že vše záleží na dnešních jednáních. Od rozpoutání války se ukrajinské a americké strany již několikrát setkaly, včetně Witkoffa, Kushnera a ministra zahraničí Marca Rubbia, a to při přípravě takzvaného 28bodového mírového plánu, který je všeobecně považován za příznivý pro Moskvu. Tento plán vyvolal šok v Ukrajině i v celé Evropě, neboť se zdála, že ochotně vyhovuje požadavkům Moskvy, jež zaútočila na Ukrajinu téměř před čtyřmi lety.
Reakce na návrhy a postoje Moskvy a Kyjeva
Po nedělním jednání s Ukrajinou vyšlo prohlášení Bílého domu, že navrhovaná opatření byla „velmi vylepšena“, avšak detaily aktualizovaných plánů dosud nebyly potvrzeny. Mezi Ruskem a Ukrajinou stále přetrvávají zásadní nesrovnalosti, především týkající se ukrajinské svrchovanosti nad některými územími, jež Rusko částečně kontroluje, a bezpečnostních záruk. Zelenský v úterý zopakoval, že neexistují jednoduchá řešení a že Kyjev trvá na tom, aby byl přijat plán, který počítá s ukrajinskou účastí v mírových jednáních a jasnými bezpečnostními zárukami, například členstvím v NATO, což je dlouhodobě odmítáno Ruskem a v minulosti i Donaldu Trumpovi.
Výhled na budoucí průběh konfliktu
Zelenský dále uvedl, že ukončení válečného konfliktu znamená, aby se Rusko do jednoho roku na Ukrajině znovu neobjevilo. Putin v posledních dnech setrval ve svých požadavcích, zatímco Zelenský opakovaně tvrdí, že nikdy nepřistoupí na ztrátu kontroly nad východními oblastmi Ukrajiny. Během jednání v úterý navíc prezident Trump ve Washingtonu prohlásil, že řešení konfliktu není jednoduché. Společná mise do Ruska, kterou mají zajišťovat američtí představitelé, je podle něj pokusem zjistit, zda je možné spor ukončit. Vrchní ukrajinské velitelství však stále hlásí, že se boje v klíčových východních městech pokračují, přičemž některé zprávy z Moskvy o dobytí těchto oblastí jsou zpochybňovány jak ukrajinskou armádou, tak mezinárodními pozorovateli.
Aktuální vojenská situace na frontě a dopad konfliktu
Ukrajinské vojenské jednotky hlásí, že stále bojují v městě Pokrovsk, které je důležité z hlediska strategické pozice, přestože Rusko tvrdí, že jej již ovládlo. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video, na němž ruské jednotky vyvěšují vlajky v městě, které se snaží získat již déle než rok. Ukrajinská armáda však tvrdí, že kontroluje severní část města a že ruské jednotky utrpěly těžké ztráty. Navíc mezinárodní pozorovatelé obdobně zpochybňují ruskou verzi o dobytí této oblasti. Ukrajinské jednotky rovněž odmítly ruské tvrzení o dobytí města Vovčansk nebo vylepšení pozice v Kupjance, což je další strategické město, jež Rusko tvrdí, že získalo před dvěma týdny.
Počet obětí a historie konfliktu
Od počátku invaze Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 již podle údajů OSN zemřelo či bylo zraněno desetitisíce vojáků a více než 14 000 civilistů. Ukrajinsky obytné čtvrti, školy i nemocnice byly zničeny nebo vážně poškozeny nočními útoky drony či raketami. Konflikt, který začal v roce 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta a anexi Krymu Ruskem, stále pokračuje. Ruská intervence následovala po ukrajinských událostech na východní Ukrajině, kdy Moskva podporovala ozbrojené vzpouřené skupiny a anektovala Krym, čímž konflikt získal dlouhodobé rozměry.
