Odhodlání obyvatel a opozice
Giorgi Arabuli, aktér protestů v Tbilisi, již téměř rok každý den vystupuje na ulicích hlavního města a vyjadřuje svůj postoj k budoucnosti země. „Stojím za budoucnost této země,“ říká. Demonstrace, které přitahovaly desetitisíce lidí, byly často násilně rozbíjeny policií poté, co premiér Irakli Kobakhidze 28. listopadu 2024 oznámil zastavení pokusů o vstup do Evropské unie na čtyři roky. Arabuli odmítá návrat ke ztížené situaci v minulosti. „Jsem z generace devadesátých let. Zažil jsem temné doby po občanské válce,“ uvádí. „Většinu toho způsobil ruský vliv v postsovětské zemi. Nechceme se tam vracet.“
Vývoj protestního dění a vládní represe
Od té doby narůstá kritika globální politiky vůči Gruzii, označované některými evropskými vládami za postupné „rušení demokracie“ a vzpouru proti proruské vládě. Na ulicích se protesty vyvinuly v dlouhý boj o přežití. Rustaveliho avenue byla několik měsíců blokována, většinou na několik hodin každý večer. Nové zákony a početná policejní hlídka nutily demonstranty improvizovat a přesouvat se do sousedních ulic, často s vězeňskými zátahy a zátahovými akcemi v noci.
Vláda hnutí Gruzie snížit počet trestů za zablokování silnic a zavedla tresty od dvou týdnů až do jednoho roku vězení za první přestupek, případně doživotí za opakované činy. Velké transparenty volají po „svobodě pro vězně režimu“, a podobně. Nata Koridze, aktivistka, upozorňuje na věznění opozice. Její manžel, Zura Japaridze, patří mezi šest klíčových vůdců opozice, kteří byli uvězněni za odmítnutí vypovídat v parlamentní vyšetřovací komisi. Byl odsouzen na osm měsíců a má zákaz veřejné činnosti na dva roky.
Stíhání opozice a politické pronásledování
Prokuratura podala nové obvinění vůči osmi opozičním vůdcům, včetně Japaridzeho, kteří čelí možnému trestu až patnácti let vězení za obvinění z sabotage a pomáhání cizím mocnostem. Japaridze je držen v samovazbě, stejně jako ostatní uvěznění politici. Koridze popisuje, že její manžel je od 22. prosince na svobodě, ale znovu se má objevit u soudu tři dny poté. Obviněni jsou z komunikace s západními spojenci o vládních zneužívání, což vláda vnímá jako zradu národních zájmů. „Zura neviděl od zatčení nikoho kromě lékaře a dozorce,“ tvrdí Koridze.
Stav Gruzie na cestě do EU
Cesta Gruzie k členství v Evropské unii, která kdysi představovala její post-sovětskou identitu, je nyní vzdálenější než kdy dříve. Nedávná zpráva o rozšíření EU označila závěry za „zničující“. Podle evropského velvyslance v Gruzii je země nyní kandidátem „jen na papíře“. „Gruzie není na cestě stát se členem EU, ani v roce 2030, ani později,“ uvedl Pawel Herczynski a odmítl sliby vlády, že se tak stane do roku 2030. Na kritiku ze strany Evropské unie a západních partnerů odpovídá vláda stále víc nestoudnými výroky, například předseda parlamentu Shalva Papuashvili obviňuje EU z „ideologických a politických diktátů“ a tvrdí, že současné Brussels nechce Gruzii jako naši podobu.
Opozice a legislativní omezení
Od roku 2012 vládne v Gruzii strana Gruzie sní, která získala ve volbách 54 % hlasů. Opozice se od té doby bojkotovala, což umožnilo přijmout řadu repressive zákonů bez opozice. Patří sem vysoké pokuty za blokaci silnic, zákony o vysílání a o financování zahraničních grantů, které vyžadují schválení ve vládecké komisi. Několik set protestujících čelilo pokutám, desítky byli uvězněni, včetně herce Andro Chichinadze, odsouzeného na dva roky za údajnou organizaci demonstrací. Jeho divadlo bylo uzavřeno v Solidaritu.
Obavy z vlivu Ruska a vyhlídky na demokracii
Mezi prorozvojové skupiny je rozšířená víra, že vládní elity jedná ve zájmu Ruska. Poukazují na majetného zakladatele strany Bidzinu Ivanišviliho, který svůj majetek získal v Rusku v 90. letech, na zákony kopírující ruské normy a odmítání sankcí vůči Moskvě za Ukrajinu. Opozice označuje současný_tendence za neevropské a směřující k autoritářským režimům.
Premiér Irakli Kobakhidze tvrdí, že země jedná zodpovědně a s cílem udržet mír. „Kde jsou důkazy?“ ptá se. Naopak, novinářka Mzia Amaglobeli, která byla na dva roky vězněna za napadení policisty, tvrdí, že Rusko nás bez války ovládá, a vyzývá ke globální podpoře demokracie. Práce a život v Gruzii jsou pod tlakem, reformy, které mají změnit vzdělávání nebo zákony, jsou vnímány jako opatření na upevnění politické kontroly.
Výhled na další vývoj
Význam protestů a odporu je patrný, přestože se účast zmenšila, stále se každý večer shromažďují stovky demonstrantů. Nata Koridze, která v minulosti působila jako diplomate, říká, že celé demokratické úsilí v zemi je nyní podkopané. „Ale protest představuje myšlenku. A myšlenky přežívají desetiletí, století.“
