Polévka je přece základ české kuchyně, ne? Jenže co když u vás doma skončí pořád ve dřezu, protože ji nikdo nechce? Měsíce zpátky jsem taky nevěděl, co s tím – vařil a marně čekal, až si někdo přidá. A pak jsem si říkal: co když nejsou jen suroviny, ale problém je ve způsobu přípravy? Pojďme to rozebrat, protože opravdu nechci, aby vaše polévka končila smutně v koši.
1. Polévka moc vodová nebo naopak hustá? Najděte ten správný balanc
Často slyším od známých, že jejich polévka je “taková bez chuti” nebo “příliš řídká”. Já osobně dávám přednost polévce, která není ani vývar, ani směs na guláš. Nedávno jsem zkoušel hustotu ladit tak, že jsem část vývaru uvařil s kostkou masoxu (znáte ten od Vitany?) a pak přimíchal zeleninu. Cuketu nebo mrkev můžete nastrouhat najemno — krásně to pojme chutě! A když je polévka moc vodová, není důvod přidávat hromadu solamylu. Spíš pomalejší vaření a dobrá zelenina pomohou víc.
2. Chybí tomu “šťáva”? Přidejte aciditu a bylinky
Možná je vaše polévka fádní, protože postrádá kyselost nebo aroma. Občas je třeba přidat trochu citronové šťávy nebo jablečného octa — nepřehánějte, ale ten malý “šťouch” kyselosti dokáže zázraky. A bylinky? Tím nemyslím jen petrželku na závěr, ale třeba tymián, bobkový list nebo i šalvěj za studena. Někdy kolega vyprávěl, že mu maminka přidávala na talíř trochu čerstvé máty, prý jde o zajímavý twist. Neříkám, že to musí fungovat všude, ale taková drobnost pomůže vyniknout i obyčejné hrachovce.
3. Množství a načasování
Naši prarodiče se ještě drželi pravidla, že polévka je první chod a měla zasy̌tit, ale zároveň ne přeplnit bříško. Pokud jste zvykli dolít k polévce ještě třeba smetanu nebo zakysanou smetanu přímo do hrnce, možná jste ji “zabily”. A taky nepodceňujte, kdy ji servírujete — teplá polévka ihned po uvaření chutná úplně jinak než ta, co stojí v lednici celý den (samozřejmě pokud nejde o gazpacho). Sám vím, že občas sklidím úspěch, když polévku nechám “přešlápnout” den dva, ale to asi nebude pro každého.
4. Výběr surovin – kde neztratit kvalitu?
Nedávno jsem v jednom krámu objevil čerstvou kořenovou zeleninu z farmářského trhu přímo za Prahou – byla úplně jiná než ta z běžného supermarketu. Asi v tom bude něco, protože i obyčejná zeleninová polévka měla najednou výraznější chuť bez zbytečných dochucovadel. Pokud máte možnost, zkuste občas sáhnout po místních surovinách – zase nemusíte hned dělat bio velké nákupy, ale třeba čerstvost udělá hodně.
Jak zjistíte, co vaší polévce chybí?
- Ochutnejte ji jak horkou, tak teplou (chuť se mění s teplotou)
- Přidejte trochu soli postupně — častý problém je nedořená polévka
- Zkuste zakysanou smetanu nebo kapku octa na talíř, nikdy ne do hrnce
- Při vaření zkuste menší dávky, aby šla chuť lépe ovládat
Na závěr… Možná máte úplně jiný důvod, proč vaši polévku nikdo nechce. Ale když už vaříte, zkuste některý z těchto tipů. A pokud máte ověřené triky vy – napište do komentářů, ať se můžeme inspirovat. Vždycky mě baví, když se něco naučím, i když vlastně jen hledám, jak nepokazit to nejzákladnější jídlo.
Takže příště, až rozvaříte trochu vody s mrkví, nezoufejte. malo hravosti sem tam, a ta polévka může dostat šťávu.
