Na první pohled se to zdá jednoduché – odkládat peníze stranou. Ale ve skutečnosti? Většina Čechů to dělá tak nějak… nepřesvědčivě. Nedávno se v našem chatu s kolegy rozproudila debata, proč to tak je. Možná to znáte taky – chceš začít spořit, ale pořád něco „vylepší“ plány. Nebo prostě nevíš, jak a kde začít. Pojďme se na to podívat trochu víc do hloubky, a přitom bez zbytečnýho tlaku.
Proč to šetření nefunguje?
Jedna z hlavních věcí, co lidi brzdí, je nejasný cíl. Říká se, že „každá koruna se počítá“, ale když si nevytyčíš, proč šetříš – jde to těžko. Často taky nestačí mít jen jeden velký cíl typu „dům“ nebo „dovolená“. Můj známý mě nedávno přesvědčil, že je lepší mít několik menších cílů, protože to dává motivaci a lepší přehled, kde stojíš.
Pak je tu samozřejmě faktor „rychlých peněz“ – člověk přece nekupí korunky, aby je nechal ležet v nereálných investicích nebo na účtu, kde je úrok smích. Většina Čechů stále spoléhá jen na spořící účet, kde jejich peníze, no…, tak nějak spí.
Jak na to chytře a bez stresu
Začal bych tím, že nečekat na „ideální podmínky“. Můj táta vždycky říkal: „Začni i s málem, to má smysl.“ I když uložíte třeba 500 Kč měsíčně, výsledkem je lepší než nic.
- Stanovte si realistické cíle. Místo „chci milion“, zkuste třeba „ušetřit na nový telefon“ nebo „mít rezervu na tři měsíce“. To motivačně funguje mnohem líp.
- Automatizujte to. Vyberte si den v měsíci, kdy se vám částka převede na spořící účet. Nemusíte myslet na to pořád.
- Nešetřete bez plánu. Mějte přehled, kam peníze dávate – účetnictví v Excelu nebo mobilní aplikace pomůže.
- Investujte s rozumem. Není třeba jít do akcií hned, ale zjistěte si, kam směřují finanční produkty třeba v Komerční bance nebo Air Bank. V našem regionu je to populární cesta a vyplatí se zjistit detaily.
Tipy, které jsem vyzkoušel já, a možná pomůžou i vám
Měsíce tři zpátky jsem začal sledovat své výdaje s aplikací, kterou doporučoval kolega z práce – MoneyWiz. No a – i když možná mám trochu víc trpělivosti než průměrný Čech – začal jsem fakt rozlišovat mezi potřebami a zkrátka chtěními. Není to o tom, že byste si měli něco odepírat, ale prostě vědět, za co neutratit víc, než musíte.
Také jsem si v menší investiční společnosti založil účet, abych neodkládal všechnu hotovost na účtu, kde to nepřináší téměř žádný užitek. I když výsledky nejsou hned a někdy to člověka stresuje – možná to funguje, protože jste na to připravený dlouhodobě.
Možná největší rada zní: začít a nevzdávat to kvůli jednomu nezdaru. Většina známých, co začali „šetřit” vážně až po třicítce, dnes tvrdí, že to stálo za to. Víte co – zkoušejte, měřte, adaptujte a uvidíte, jak vám to půjde. Všichni jsme někde na začátku, a pokud teď ne, tak kdy jindy?
Tak co, možná zkusíte zítra jiný přístup k penězům? Budu rád, když mi napíšete do komentářů, jak u vás šetření jde – třeba mě něco překvapí. Věřím, že v tom nejste sami…