Proč děláme ty nejčastější psychologické chyby a jak je vyřešit

Zjistěte, proč stále opakujeme psychologické chyby a jak je jednoduše překonat pomocí praktických tipů. Ušetřete čas i nervy!

Nedávno jsme v našem chatu opět narazili na debatu o tom, proč pořád děláme ty samé psychologické chyby, ačkoliv se o nich tolik mluví. Například zkreslení potvrzení nebo předsudky vůči novým informacím, které známe všichni z vlastní zkušenosti. ale proč to tak pořád funguje? A co s tím vůbec můžeme dělat?

Co jsou ty nejběžnější psychologické chyby?

Psychologie nám za poslední století naservírovala spoustu poznatků o „kognitivních zkresleních“, ale pár z nich se drží na předních příčkách chyb, které děláme denně:

  • Potvrzovací zkreslení (confirmation bias) – vidíme jen to, co potvrzuje naše přesvědčení
  • Efekt kotvení – příliš lpíme na první informaci, kterou dostaneme
  • Chybná atribuce – vinu za neúspěch často schováváme za okolnosti, úspěch přisuzujeme sobě
  • Efekt vyhýbání se ztrátě – radši riskujeme ztrátu, než přijmeme malou výhru

Proč se stáváme obětí těchto chyb?

Naše mozky jsou, i když je to možná překvapující, v zásadě „lenivé“. Snaží se zpracovat co nejvíc informací co nejrychleji, a tak místo pečlivé analýzy berou krátké cesty—heuristiky. A ty krátké cesty nám pomáhají přežít, ale často vedou k omylům.

například můj kolega minulý týden vysvětloval, jak kvůli efektu kotvení ještě měsíc narážel hlavou do zdí ve vyjednávání, protože se držel první nabídky, která byla úplně mimo realitu. no a to není samo o sobě chyba, ale když si toho člověk není vědom…

Jak se těch chyb zbavit? Nejpraktičtější tipy

Často slyším, že na chyby jsme „náchylní“ a „těžko se s nimi bojuje“ – to je částečně pravda, ale není to tak, že jsou nezměnitelné. Zkusím shrnout, co funguje v praxi:

  1. Zpomalte a zpochybňujte: příště, když přijdete s hotovým názorem, zeptejte se sami sebe — co když to není pravda?
  2. Hledejte alternativní verze: vědomě si najděte argumenty proti svým přesvědčením — třeba i od kamaráda z opačného politického tábora
  3. Zapisujte si myšlenky: zaznamenávání vám pomůže rozpoznat vzory v myšlení a vyvarovat se rychlých soudů
  4. Učte se od ostatních: v našem regionu třeba https://www.ceskapsychologie.cz často zveřejňují užitečné články i s příklady z praxe

Je to opravdu účinné?

možná to zní jako „pracné“, a asi to taky není pro každého. Ale já sám třeba začal víc přemýšlet o svých rozhodnutích a naučil se na chvíli „vypnout autopilota“ — což přináší lepší náladu a méně stresu. Souhlasím ale, že někdy to taky pěkně popletu.

však možná, když začnete aspoň jednu z těch věcí praktikovat, časem vám to začne pomáhat. A když se vám taky stane, že se vrátíte do starých vzorců — nic se neděje, budeme pracovat dál…

Na co nezapomenout

  • Nebojte se dělat chyby — to je základ učení
  • Otevřenost změně je první a nejdůležitější krok
  • Podělte se o své zkušenosti s přáteli, třeba vám taky řeknou o svých „setrvačnostech“ v myšlení

v našem hektickém světě plném informací to chce fakt trochu strategie. Je to složité, ale když se nad sebou občas zamyslíte — můžete předejít těm nejzbytečnějším psychologickým faux pas.

Tak co, vyzkoušíte to? Nebo máte nějaký jiný fígl, jak na to?