Vývoj a průběh jednání
Američtí a ukrajinští vyjednavači představili aktualizovaný a zdokonalený rámec mírového uspořádání a oznámili, že v práci na tomto plánu budou pokračovat v nadcházejících dnech. Uvedla to v neděli obě strany ve společném prohlášení.
Jednání, které se konalo v Ženevě s podporou Spojených států a je nyní považováno za ukončené, byla označena za „velmi konstruktivní“. Šéf americké diplomacie Marco Rubio poznamenal, že během jednání došlo k „obrovskému pokroku“ při zpřesňování plánů, avšak podle něj je stále potřeba práce, než bude možné předložit definitivní návrh Rusku.
Reakce a názory na návrh mírového plánu
Původní návrh plánu, jehož detaily unikly minulý týden, byl opatrně přijat Ruskem, ale nikoli ukrajinskými a evropskými představiteli, kteří jej vnímají jako příliš příznivý vůči Kremlu. Ruské oficiální zdroje zatím tvrdí, že Moskva neobdržela žádné informace o výsledku jednání v Ženevě. Kreml argumentoval tím, že o výsledcích jednání zatím nemá žádné poznatky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že existují signály, že tým prezidenta Donalda Trumpa naslouchá Ukrajině. V vystoupení před švédským parlamentem označil to za „kritický okamžik“ pro Ukrajinu. Podotkl, že Vladimir Putin chce získat mezinárodní uznání, aby legalizoval své okopírované územní nároky a narušil princip územní integrity a svrchovanosti. Dodal také, že ruský prezident tyto požadavky nekladie pouze na Ukrajinu, ale i na celý svět.
Podmínky a aspekty jednání
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina dokázala udržet „citlivé body“ na stole, například požadavek na propuštění všech ukrajinských válečných zajatců, a zároveň poznamenal, že práce na dosažení „skutečného míru“ stále pokračuje. Kromě toho, že vyjednávání stále probíhají, se Zelenskyj vyjádřil, že je nutné udělat více pro skutečné ukončení konfliktu.
Rubio v neděli večer poznamenal, že vyjednávací týmy v Ženevě měly „velmi dobrý den“. Hlavním cílem bylo zúžit „otevřené body“ z 28bodového plánu USA, což se podle něj i částečně podařilo. Přesto zdůraznil, že konečná dohoda musí být schválena prezidenty Ukrajiny a USA, než může být předložena Rusku. Některé otázky jsou stále předmětem jednání.
Reakce a komentáře okolního dění
O pozitivní atmosféru během jednání se postarala skutečnost, že několik hodin před tím Trump obvinil ukrajinské lídry z nedostatku vděčnosti za americké snahy ukončit konflikt s Ruskem. Trump rovněž poukázal na to, že Evropa, přestože má v Kyjevě své spojence, nadále kupuje ruskou ropu. Moskva se na své ropné a plynárenské vývozy silně spoléhá na financování války na Ukrajině.
Evropští lídři připomínali, že v nedělních jednáních byl zaznamenán pokrok, avšak zdůraznili, že je třeba udělat ještě více práce. Finlandský prezident Alexander Stubb uvedl, že s Zelenskyjem mluvil při začátku týdne a poznamenal, že jednání byla krokem vpřed, i když stále přetrvávají zásadní otázky, které je nutné vyřešit. Dodal, že rozhodnutí týkající se EU nebo NATO budou probíhat v rámci jejich samostatných procesů.
Šéf britské opozice Sir Keir Starmer ocenil „významný pokrok“ na nedělním jednání. Připustil však, že některé otázky zůstávají otevřené, a ujišťoval, že práce na mírovém plánu bude pokračovat v následujících dnech a týdnech.
Pokračující jednání přišly krátce poté, co německý ministr zahraničí Johann Wadephul označil výsledky průlomových setkání za „rozřešení klíčových otázek“ pro Evropu a NATO, přičemž upozornil, že otázky týkající se Evropy a Aliance byly z plánu odstraněny.
Prezident Evropské rady Antonio Costa také hovořil s Zelenským v pondělí ráno a uvedl, že „jednotná a koordinovaná pozice EU je klíčová pro dosažení dobrého výsledku mírových jednání, jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu.“
Alternativní texty a uniklé návrhy
Různé médiá, včetně agentury Reuters, informovala o textu alternativního plánu ukončení války, který sestavili evropští spojenci Kyjeva, v čele s Velkou Británií, Francií a Německem. BBC tyto informace neověřila a Rubio popřel, že by takový plán existoval. Přesto unikly odhalení hlavních detailů aktuálně nepublikovaného, US podpořeného návrhu, včetně kontroverzních ustanovení.
Patří sem požadavek, aby Ukrajina stáhla své jednotky z částí východního Donbasu, a uznání de facto ruské kontroly nad Donem, sousední Luhanskou oblastí a poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Plán zahrnuje i zmrazení hranic v jižních regionech Cherson a Zaporizhzhia podle aktuálních bojových linií, a posun ve velikosti armády Ukrajiny na 600 000 vojáků, oproti přibližně 880 000 nyní.
Navrhuje se také, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, místo toho obdrží „spolehlivé bezpečnostní záruky“, jejichž podrobnosti nebyly zveřejněny. Dokument obsahuje předpoklad, že Rusko nevstoupí na své sousedy, a NATO se nebude dále rozšiřovat. Zároveň však návrh naznačuje, že Rusko bude „znovu integrováno do globální ekonomiky“, například zmírněním sankcí a pozváním Ruska, aby se znovu připojilo ke skupině G7, čímž by vzniklo znovu G8.
Trump původně Ukrajině dal ultimátum, aby do čtvrtka souhlasila s návrhy, později však uvedl, že návrh není „konečnou nabídkou“, poté, co ukrajinské spojenci vyjádřili obavy. Rubio v neděli vyjádřil optimismus, že se do dohody dostanou „velmi rozumně v relativně krátkém čase“, ať už to bude čtvrtek, jiné dny nebo pondělí následující týden.
Ještě před začátkem jednání v Ženevě trvala Washington na tom, že se na návrhu podíleli výhradně Američané, avšak kritici, například skupina senátorů z obou stran politického spektra, tvrdili, že šlo o ruský návrh, který nezachycuje stanoviska administrativy prezidenta Trumpa. Rubio tyto tvrzení odmítl, přičemž uvedl, že návrhč byl vytvořený s „podněty“ z Moskvy i Kyjeva, zatímco mluvčí Ministerstva zahraničí označil tyto obvinění za „zjevně nepravdivé“.
