Pokračující mírové rozhovory na Ukrajině: jaká je aktuální situace a co je před námi

Další kola jednání a jejich průběh

V Berlíně se druhý den po sobě konají rozhovory mezi Ukrajinou a Spojenými státy, jejichž cílem je dosáhnout mírové dohody s Ruskem. Setkání jsou intenzivní a zahrnují různé diplomatické diskuze, které mají za cíl najít řešení konfliktu. V neděli se ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky setkal s hlavním vyjednavačem Rustem Umerovem a americkým vyslankem Stevem Witkoffem, přičemž jednání trvalo přibližně pět hodin. K nim se připojil německý kancléř Friedrich Merz. Údajně bylo dosaženo významného pokroku, jak zaznělo v oficiálním sdělení amerického týmu. V pondělí ráno se diskuse opakovaly s cílem posunout jednání kupředu.

Podmínky a postoje zúčastněných stran

Na začátku jednání Zelensky naznačil, že je ochoten vzdát se svých snah o vstup do NATO výměnou za bezpečnostní záruky. Uvedl, že některí spojenci ze Spojených států a Evropy nevidí Ukrajinu jako kandidáta na členství v NATO, a namísto toho hledá pevné garance bezpečnosti, které mají vycházet z článku 5 Severoatlantické smlouvy, zaručující kolektivní obranu. Tento krok označil za svůj již jako kompromis. Witkoff přitom několikrát cestoval do Moskvy k jednáním s Vladimirem Putinem, avšak setkání s Zelenským v Berlíně bylo jeho prvním kontaktem s ukrajinským prezidentem. Na jednání byl přítomen i generál Alexus Grynkewich, nejvýše postavený velitel NATO v Evropě.

Budoucí kroky a očekávané účastníci

V pondělí večer se k jednáním mají připojit další evropské lídry a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Hlavním bodem diskuzí je takzvaný mírový plán s dvaceti body, který Ukrajina předložila Spojeným státům minulý týden jako reakci na protinávrh, který byl vnímán jako příliš nakloněný ruské straně. Ačkoli detaily byly zatím tajné, Zelensky naznačil, že části plánu mají sloužit jako základ pro rekonstrukci země a zajištění bezpečnostních garancí.

Ruské stanovisko a klíčové politické otázky

Pro Moskvu je členství Ukrajiny v NATO červenou čarou, a Kreml již opakovaně požadoval, aby Ukrajina své ambice na vstup do aliance navždy vzdala. Mluvčí Kremlu nazval tento bod klíčovým a zvlášť citlivým tématem. Spojené státy rovněž opakovaně prohlašovaly, že nechtějí, aby Ukrajina byla členem NATO. Ukrajina se nicméně obává, že bez garantovaných bezpečnostních záruk by mírová dohoda mohla být ohrožena a Rusko by mohlo zaútočit znovu.

Síla otázky suverenity a územní otázky

Na začátku jednání Zelensky také řešil složitou otázku suverenity nad východní oblastí Donbas, kterou většinou okupuje Rusko a kterou žádá ukrajinská strana k úplnému předání. Prezident uvedl, že je otevřený možnosti zmrazení konfliktu na současné frontové linii, ale odmítá stáhnout své vojsko z části Donbasu, kterou ovládá, pokud Rusko neudělá totéž. Zelensky zdůraznil, že pro spravedlivé řešení by Rusko muselo stáhnout své jednotky na stejné vzdálenosti. Toto téma je vysoce citlivé a vyhrocené.

Výzvy, které před jednáními stojí

Jakákoli dohoda, která bude vypracována ukrajinskou, americkou a evropskou stranou, musí být nejdříve předložena Moskvě. Zelensky řekl, že americká delegace předává ruské straně její pohled, protože relace ruských signálů, požadavků a kroků jsou sdělovány prostřednictvím Američanů. Kreml očekává, že USA poskytnou koncept, který bude na programu jednání v Berlíně. V tuto chvíli je celá doba velmi kritická pro Ukrajinu, která čelí již čtvrté zimě války a čerpá energii z narušovaných dodávek způsobených ruskými útoky na energetické objekty. O víkendu přišlo o elektřinu více než milion domácností.

Budoucí ekonomická opatření

V nadcházejících dnech mají členské státy EU hlasovat o plánu, který počítá s převedením 90 miliard eur zmražených ruských aktiv uložených v Belgii na podporu ukrajinské ekonomiky. Evropské vlády se dohodly na zmrazení aktiv na neurčitou dobu, avšak zatím není jasné, zda mohou být využity přímo na pomoc Ukrajině. Belgie proti této legislativně složité možnosti zatím vystupuje, jiné země, například Itálie, navrhly alternativní řešení.

Odborné a diplomatické výzvy

K výroku o složitosti diskuze upozornila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas, jež uvedla, že jednání jsou stále náročnější. Ujistila však, že práce v tento čas pokračuje a že ještě mají několik dní na nalezení shody. Vývoj pokračuje v nejistotě, a proto je předpoklad složení dohody složitým procesem, který bude vyžadovat pečlivou diplomacii a trpělivost.