Reakce Ruska na novou americkou strategii
Rusko uvítalo novou Národní bezpečnostní strategii Spojených států pod vedením Donalda Trumpa, označujíc ji za „víceméně shodnou“ s ruskou vizí. Dokument o délce třiceti tří stran, který americká administrativa představila minulý týden, naznačuje, že Evropa čelí „civilizačnímu vymazání“ a nevidí Rusko jako přímou hrozbu pro USA.
Mezi hlavní priority strategického dokumentu patří boj proti zahraničním vlivům, zastavení masové migrace a odmítnutí hodnot EU, zvláště pokud jde o „cenzuru“. Několik představitelů Evropské unie a analytičtů však kritizovalo zaměření strategie na svobodu projevu a srovnávalo její jazyk s tím, který používá Kreml.
Oficiální postoje a interpretace
Hovoří se o tomu, že „přizpůsobení, která vidíme, jsou do značné míry v souladu s naší vizí,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru, který byl zveřejněn tlačovou agenturou TASS v neděli. Dodal, že Moskva považuje za pozitivní krok, že bude dokument dále analyzovat před případným vyvozením závěrů.
Strategie přistupuje k Rusku s mírnějším jazykem, což vyvolává obavy evropských představitelů, že takové formulace mohou oslabit odpověď na Moskvu v otázce ukončení války na Ukrajině.
Obsah a dopad strategie
V dokumentu je EU obviňována za blokování amerických snah ukončit konflikt a je tvrzeno, že USA musí „znovu nastavit strategickou stabilitu s Ruskem“, což by mělo přispět k „stabilizaci evropských ekonomik“. Zdůrazňuje se, že je cílem americké politiky ovlivnit evropské směřování a upřednostňuje se „odpor vůči aktuální trajektorii Evropy v rámci evropských zemí“.
Nový plán také obsahuje výzvu k obnově „západní identity“ a předpovídá, že Evropa bude „nepoznatelná do 20 let nebo méně“, zatímco její ekonomické problémy jsou „převáženy reálnou a ostřejší perspektivou civilizačního vymazání“. Dokument uvádí, že určitost, zda některé evropské země mají dostatečně silné hospodářství a armády, aby zůstaly spolehlivými spojenci, není jasná.
Politické preference a vliv na evropskou scénu
Na rozdíl od toho dokument chválí vliv „patriotických evropských stran“ a uvádí, že „Amerika podporuje své politické spojence v Evropě v propagaci tohoto oživení ducha.“
V době, kdy EU vede jednání s administrativou v Trumpově režimu o mírové dohodě na Ukrajině, někteří představitelé upozorňují na dlouhodobé spojení s USA, ale zároveň vyjadřují „obavy“ ohledně obsahu dokumentu.
Například německý ministr zahraničí Wadephul zdůraznil, že „Spojené státy zůstanou naším nejdůležitějším spojencem v rámci NATO“, avšak poznamenal, že otázky svobody projevu a organizace našich svobodných společností nespadají do této strategie, alespoň pokud jde o Německo.
Současně Evropská rada pro zahraniční vztahy, think-tank, tvrdí, že dokument „se postavuje více nalevo, než by odpovídalo pravicové politice“. Předseda této organizace, bývalý švédský premiér Carl Bildt, na sociálních sítích uvedl, že jazyk dokumentu „pochází spíše z bizarních myslí Kremlu“.
Vztah s evropskými pravicovými skupinami a zahraničními politikami
Strategie je taktéž kritizována za blízkost k krajně pravicové straně AfD v Německu, kterou německá tajná služba označuje za extrémní pravici. Mimo jiné obsahuje výzvu k podpoře hesla „America First“ a deklaruje, že USA mají v úmyslu cílit na údajné pašerácké lodě s drogami v Karibiku a východním Pacifiku, včetně uvažování o vojenských akcích venku Venezuely.
Státům, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie či Tchaj-wan, pak dokument žádá zvýšení obranných výdajů.
Republikánští zákonodárci v Kongresu upozorňují, že tento dokument by mohl poškodit americké zahraniční vztahy. Poslanec Jason Crow z Colorada, který je členem komisí dohlížejících na zpravodajské služby a ozbrojené síly, prohlásil, že strategie je „katastrofální pro postavení Ameriky ve světě“, zatímco poslanec Gregory Meeks z New Yorku vyjádřil obavy, že dokument „odhazuje desetiletí hodnot a amerického vedoucího postavení“.
