Rozpad jednání kvůli sporům o financování
Diskuze, které měly umožnit britským firmám větší podíl na evropském programu obranných půjček v hodnotě 150 miliard eur (130 miliard liber), se ukončily neúspěšně. Příčinou byla neshoda ohledně finančních podmínek, konkrétně o poplatku, který by umožnil britským obranným společnostem přístup k zvýšené části půjček vydaných v rámci tohoto uskupení.
Nedostatek dohody omezuje celkovou hodnotu zbraní nebo jejich komponent, které mohou britské firmy přispět do projektů. Vyjednávání probíhala za rozhodující termín stanovený na nedělní den, kdy měla EU členským státům přijít s prvotními nabídkami na půjčky, jež mají být vyplaceny v příštím roce.
Eurokomise údajně požadovala vstupní poplatek ve výši několika miliard eur, aby mohly britské firmy získat větší podíl na půjčkách, které budou následně garantované Evropskou komisí. Velká Británie souhlasila s tím, že bude platit poplatek, ale zároveň tvrdila, že nepřistoupí na takovou dohodu za žádnou cenu.
Reakcí na ukončení jednání
Ve vyjádření zveřejněném v pátek britský ministr pro záležitosti EU Nick Thomas-Symonds uvedl, že je „zklamáním,“ že se nepodařilo uzavřít jednání o britské účasti v první fázi vypisování žádostí. Zdůraznil, že „vyjednávání byla vedena v dobré víře, avšak naše pozice byla vždy jasná: podepíšeme pouze takové dohody, které jsou v národním zájmu a přinášejí hodnotu za peníze.“
Evropská komise naznačila, že jednání se mohou v budoucnu obnovit, ale aktuálně nebylo možné najít shodu. Mluvčí dodal, že „v průběhu těchto intenzivních jednání byla naše vyjednávací skupina konstruktivní a v dobré víře, snažila se dosáhnout dohody.“
Charakteristika programu a související podmínky
Program „Akce pro bezpečnost Evropy“ (SAFE), představený v březnu, je součástí širšího úsilí EU o zvýšení obranných kapacit po ruské invazi na Ukrajinu. Tento rámec předpokládá, že Evropská komise si půjčí až 150 miliard eur, které mají být využity na dlouhodobé půjčky do zemí Evropské unie s cílem podpořit jejich nákup munice, dělostřelectva či vojenských bezpilotních prostředků.
V květnu byl uzavřen obranný pakt mezi EU a Velkou Británií, který umožňuje britským firmám podílet se na projektech financovaných z tohoto fondu. Bez další, samostatné dohody, ale budou britské společnosti schopny dodat pouze 35 % hodnoty finálního produktu.
Velká Británie chtěla mít před nedělním termínem zvýhodněnou dohodu, která by umožnila rozšířený přístup ke zdrojům fondu. Z 27 členských států EU žádost o půjčku podalo už 19, přičemž první půjčky by měly být vyplaceny začátkem příštího roku. Největší část financí je určena pro Polsko, a to ve výši 43,7 miliard eur, následováno Rumunskem s 16,6 miliardami eur. Maďarsko a Francie obdrží po 16,2 miliardách eur.
Další jednání a výhled do budoucna
Lobby skupina britského obranného průmyslu ADS označila rozpad jednání za „frustrativní krok zpět“ pro britské firmy. Kevin Craven, její generální ředitel, uvedl, že „stále věříme, že se ještě dá něco zachránit, jakmile vstoupíme do nového roku.“
Nedosažení dohody přichází v době pokračujících jednání o širším „restartu“ vztahů mezi Velkou Británií a EU po summitu v květnu. Kromě dohody o půjčkách na obranu se Spojené království snaží uzavřít další smlouvy, například o snížení kontrol na hranicích po Brexitu nebo spojení s evropským systémem obchodování s emisemi uhličiku. O pokračování jednání o elektrické energetice by mělo být rozhodnuto v nadcházejícím období, když členské státy EU schválily pokyny pro jednání, jež mají být připraveny do konce příštího měsíce.
Kromě toho jsou v jednání i kanadské firmy, kterým se Evropská komise snaží umožnit účast v programu, přičemž doufají, že bude dosaženo dohody ještě před nedělí.
