Výsledky nejnovějších diplomatických schůzek a jejich význam
Často kladená otázka zní, co odhalila poslední sada jednání o Ukrajině o náladě a záměrech ruského prezidenta Vladimira Putina. Na základě těchto rozhovorů je možné konstatovat, že Putin zatím není ochoten podepsat mírovou smlouvu. A nejspíše také nejde o nabídky, které jsou momentálně na stole.
Po krátké pětihodinové schůzce v Moskvě, na níž se setkali prezident Putin, americký vyslanec Steve Witkoff, poradce Donalda Trumpa a jeho zeť Jared Kushner, komentoval poradce Kremlu pro zahraniční politiku Yurij Ušakov, že žádná kompromisní varianta dosud nebyla nalezena.
Absence dohody není překvapující v kontextu nedávných vyjádření Kremlu, ve kterých Putin několikrát kritizoval ukrajinské vedení jako „loupeživou juntu“ a obviňoval evropské politiky z pokusů sabotovat mírové snahy. Zároveň opakovaně tvrdí, že Rusko drží iniciativu na bojišti.
Nedávno ukazuje ruská televize Putina v vojenských uniformách, jak studuje mapy frontových linií a prezentuje vojenské úspěchy, z nichž však Ukrajina i mezinárodní pozorovatelé řadu popřeli.
Putinova vize války a jeho přesvědčení o vítězství
Po téměř čtyřech letech od začátku plné invaze Ruska na Ukrajinu Putin působí přesvědčen, že se mu daří a že momentálně není vhodná doba pro zastavení. Zdá se, že se chce nechat přesvědčit, že již nic a nikdo nemůže změnit jeho rozhodnutí či směr, který si zvolil.
Jeho chování a prohlášení naznačují, že si přeje, aby jeho oponenti věřili, že žádný tlak či překážky mu nemohou zabránit v dosažení cílů.
Analogie s vozidlem bez brzd a řízení
Již dříve bylo přirovnání Vladimira Putina k autu bez brzd, volantů nebo zpětného chodu, které se řítí po dálnici vysokou rychlostí. Po téměř čtyřech letech invaze na Ukrajinu se tato analogie stále hodí. „Putinovo vozidlo“ se jeví jako nezastavitelné – zatímco je stále na cestě vpřed, chybí mu však zdroje, které by jeho pohyb udržely.
Je zřejmé, že chce, aby jeho oponenti věřili, že nic a nikdo mu nemůže zabránit změnit směr či odbočit. Ať už jsou to evropské politiky, americká administrativa nebo ukrajinský prezident Zelenskyj.
Potřeba paliva a financování válečného úsilí
Automobily však potřebují palivo a státy zase peníze, aby mohly pokračovat v boji. Rusko je v současnosti schopno financovat svou „speciální vojenskou operaci“, tedy válku na Ukrajině, přestože čelí rostoucím ekonomickým tlakům. Výnosy z ropy a plynu klesají, rozpočtový deficit se zvětšuje.
Vladimir Putin připouští, že ekonomika má své problémy, a hovoří o „nesouladech“ v jejím fungování. Podle jeho slov v nedávném prohlášení některé sektory nepřispívají k růstu, a naopak, jejich produkce se dokonce snižuje. „Jsme s takovými trendy spokojeni? Ne,“ řekl.
Nejasná budoucnost a otázka ekonomických dopadů
Nejistá otázka zní, kdy, pokud vůbec, začnou ekonomické problémy ovlivňovat kalkulace Kremlu v otázce pokračování války. Ať už se ekonomická situace bude zhoršovat jakkoliv, zatím je jasné, že Vladimir Putin i nadále trvá na vedení války i přes postupné zhoršení ekonomických podmínek.
