Šetření zní jednoduše, ale realita je mnohem komplikovanější. Kolikrát jste už slíbili, že začnete spořit, a skončilo to u pár korun na účtu? Možná děláte některé běžné chyby, které tiše žerou vaše peníze, i když si myslíte opak. Vlastně to není vaše chyba – spousta z nás se v tom plácá.
1. Šetřit bez konkrétního cíle
Šetřit „jen tak“ bez jasného smyslu je jako vozit auto bez tanku — energie brzy dojde. Když nemáte konkrétní cíl (nové auto, dovolená, nouzový fond), je snadné peníze utratit hned, jak přijdou. Můj známý třeba začal spořit na „něco lepšího“, a po měsíci nebylo nic.
2. Podcenění malých výdajů
Několik korun tady a tam – co na tom? přesně tady praská ta bublina. Ten malý kafe denně, cigarety nebo impulsivní nákupy v supermarketu umí za rok naspořit pěknou sumu. A nejhorší je, že většina lidí si toho nevšimne — v našem chatu o financích jsem to slyšel už mockrát.
3. Nezaložení pohotovostního fondu
Jestli máte peníze jen na běžné výdaje a žádnou rezervu, tak šetříte s jednou nohou na ledu. Lidé často začínají spořit na něco velkého a přitom nemají peníze na nečekané situace. Takže když přijde závada na autě nebo nemoc, jdou rovnou do dluhů. Měsíce tři zpátky jsem to zažil na vlastní kůži.
4. Příliš velká omezení přišelí o radost
Drsný režim šetření je zabiják motivace. Když si odpíráte úplně všechno, dřív nebo později něco praskne – a peníze letí pryč. Vlastně je důležitý najít si kompromis: občas tu kávu s přáteli, malý dárek sobě nebo rodině. Můj soused to říká jasně – příliš velká tuhost tě zlomí dřív než chytrost.
5. Nenastavení automatického spoření
Ručně přehazovat peníze na spořící účet je nuda a snadno se zapomene. Proto automatické převody z běžného účtu na spořicí jsou taková malá revoluce. Vždycky k tomu, že mám nastavený převod pár stovek každý měsíc a víc se ani nemusím starat. Možná to funguje jen mě, ale rozhodně stojí za vyzkoušení.
Jak začít správně?
- Vyberte si jasný cíl – i malý je lepší než žádný.
- Zaveďte si přehled výdajů – překvapí vás, jak hodně utrácíte za věci, co skoro nevidíte.
- Vytvořte si pohotovostní fond – ideálně 3 až 6 měsíců výdajů.
- Zapojte do šetření automatizaci – nechte banku makat za vás.
- Nebuďte na sebe moc přísní – šetření má být udržitelný proces, ne muka.
Na závěr: každý dělá chyby, ale pokud poznáte ty své, máte půl práce hotovo. Tohle není žádná věda, spíš o pravidelnosti a zdravém rozumu. Možná vás někde něco napadlo – napište do komentářů, jak to máte vy! Vždycky rád čtu, co lidi zajímá a jak to řeší v reálu. No a zatím můžeme začít tahle témata pořádně promýšlet.
Koruna ke koruně, trpělivost — a taky trochu humoru, protože bez něj by to bylo vážně fádní…
