Papež Leo XIV navštěvuje Modrou mešitu v Istanbulu
Papež Leo XIV navštívil Istanbulovou Sultan Ahmed mešitu, široce známou jako Modrá mešita, během své první návštěvy muslimského místa uctívání od převzetí funkce v květnu tohoto roku. Jeho příchod byl zaznamenán tím, že se při vstupu klaněl, avšak podle zpráv se nezapojil do modlitby, na rozdíl od svých dvou předchůdců, kteří tuto praxi v mešitách praktikovali.
Vatikán o této události uvedl, že se papež vydal na prohlídku „v duchu zamyšlení a naslouchání, s hlubokým respektem k místu a víře těch, kdo se zde shromažďují k modlitbě.“
Detaily cesty a setkání s církevními představiteli
Po čtyřdenní návštěvě Turecka, při níž bude také navštíví Libanon, papež byl později přivítán v katedrále svatého Jiří v Istanbulu patriarchou Bartolomějem, hlavou východního ortodoxního tradičního křesťanství. Poutní cesta je součástí širšího plánu papeže, přestože její hlavní téma – budování mostů mezi náboženstvími – bylo již od jeho zvolení v květnu jeho prvotní prioritou.
Historie a význam Modré mešity
Modrá mešita je oficiálně pojmenována po sultánovi Ahmedovi I., který vedl Osmanskou říši od roku 1603 do 1617 a dohlížel na její výstavbu. Její interiér je zdoben tisíci modrých a tyrkysových keramických dlaždic a ročně přitahuje miliony návštěvníků. Papež František zde modlil v roce 2014 a papež Benedikt XVI. v roce 2006.
První papež, který oficiálně vstoupil do mešity, byl Jana Pavla II., když v roce 2001 navštívil Umayadovu mešitu v Damašku. Tato událost představovala historický krok v rámci mezikulturního dialogu.
Návštěva a poselství pro budoucnost
Návštěva papeže v Turecku a Libanonu byla původně plánována zesnulým papežem Františkem. Nicméně, její hlavní téma – budování mostů porozumění mezi křesťany a muslimy – zaujalo papeže Lea od okamžiku, kdy vystoupil na balkon baziliky svatého Petra po své volbě v květnu. Začátek cesty papež uvedl varováním, že svět nesmí podlehnout „zvýšené úrovni konfliktů na globální úrovni“, a upozornil, že „budoucnost lidstva je v sázce“.
V Libanonu, kde je odhadováno, že třetina obyvatelstva jsou křesťané, očekává se, že se setká s více představiteli různých vyznání a vyslechne podněty od mladých lidí. Na závěr své cesty se v Bejrútu zúčastní mše u přístaviště na místě výbuchu z roku 2020, při které bude vzývat oběti exploze a modlit se za více než 200 obětí a 7000 zraněných.
