Rozhodnutí německého parlamentu
Bundestag, německý parlament, schválil zavedení dobrovolné vojenské služby jako součást snahy posílit národní obranu po ruské invazi na Ukrajinu, která byla plnou agresí. Tento krok představuje zásadní změnu v přístupu Německa k vojenské povinnosti a souvisí s iniciativou kancléře Friedricha Merze, jenž prosazuje vytvoření nejvýkonnější konvenční armády v Evropě.
Způsob implementace a reakce veřejnosti
Od ledna 2026 mají být všem osmnáctiletým doručeny dotazníky, ve kterých budou moci vyjádřit svůj zájem a ochotu vstoupit do ozbrojených sil. Tento formulář bude povinný pro muže a dobrovolný pro ženy. Část studentů na školách v celé zemi avizovala, že se zapojí do protestních stávky, která se má konat v přibližně 90 městech v pátek, s cílem vyjádřit nesouhlas s tímto krokem.
Názory a protesty mladých
Podle vyjádření organizátorů protestů některé mladé osoby buď nesouhlasí s novým zákonem, nebo jsou k němu skeptické. Nechceme strávit půl roku života v kasárnách, trénovat disciplínu, poslušnost a učit se zabíjet,
stojí v prohlášení na sociálních sítích. Další výhrady se týkají nedostatku perspektiv, neboť válka podle nich ničí jejich budoucnost a živobytí.
Výsledek hlasování a změny v armádní politice
Hlasování v Bundestagu proběhlo velkým rozdílem hlasů, když pro změnu hlasovalo 323 poslanců, proti bylo 272. Díky tomu se Německo zařadilo mezi poslední evropské země, které zavedly nebo obnovily vojenskou službu v nějaké formě. Minulý měsíc oznámila Francie, že zavádí deset měsíců dobrovolného vojenského výcviku pro dva roky staré osoby.
Pravidla a cíle budoucího rozvoje armády
Vláda deklarovala, že vojenská služba bude dobrovolná pokud možno co nejdéle. Od července 2027 ale budou muset všichni muži ve věku 18 let podstoupit lékařskou prohlídku, aby byla posouzena jejich fyzická způsobilost pro vojenskou službu. Ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že tyto zdravotní prohlídky jsou nezbytné, aby v případě útoku nemusela německá armáda zbytečně zjišťovat, kdo je operativně způsobilý bránit vlasti, a kdo nikoliv.
Stav německé armády a plány na rozšíření
Současná velikost Bundeswehru činí přibližně 182 000 vojáků. Pistorius chce během příštího roku zvýšit počet aktivních vojáků o 20 000. V dlouhodobém horizontu si klade za cíl zvýšit celkový počet na 260 000 do začátku 2030 let, včetně asi 200 000 rezervistů, čímž chce plnit cíle NATO a posilovat obranné schopnosti Německa. Pokud by se situace zhoršila nebo by nedostatek dobrovolníků přetrvával, může Bundestag zvážit možnosti zavedení povinné vojenské služby s využitím dotazníků a lékařských prohlídek při případné mobilizaci.
Historický kontext a současná situace
V období studené války měla Německá armáda téměř půl milionu vojáků. Po skončení služební povinnosti v roce 2011 za kancléřky Angely Merkelové zavedla Německo dobrovolnou vojenskou službu. Nyní však kvůli vnímání hrozeb od Ruska a tlaku spojenců, zejména USA, se Friedrich Merz zavázal modernizovat Bundeswehr, aby byla nejvýkonnější v Evropě.
Finanční motivace a politické dopady
Motivace k dobrovolné službě jsou poměrně vysoké. Například v Německu je slibováno kolem 2 600 eur měsíčně. Ve Francii dostávají dobrovolníci alespoň 800 eur za měsíc. Bundestag v pátek rovněž hlasoval o kontroverzním důchodovém balíčku, podle nějž by si měla zůstat státní penze na současné úrovni do roku 2031. Tento návrh je důležitou součástí koaliční dohody mezi Merzovými konzervativci a středolevicovými sociálními demokraty, kteří mají těsnou většinu ve sněmovně.
Politické napětí a možné komplikace
Existovaly pochyby, zda balíček projde skoro jedině kvůli antipodporě mladších členů konzervativního křídla Merze, kteří tvrdí, že plán je finančně neudržitelný a bude zatěžovat mladší generace. Strana Levice oznámila, že při hlasování záměrně zůstane zticha, což usnadní koalici schválení, aniž by musela řešit námitek v rámci vlastních řad. Krátkodobě tak mohl být řešen krizový stav ve vládě.
