Úsilí o mírové urovnání a reakce Ukrajiny
Donald Trump veřejně vyjádřil velkou touhu po uzavření mírové dohody na Ukrajině. Přestože Kyjev je této myšlence nakloněn, zároveň si dává pozor na podmínky, za kterých je ochoten se dohodnout. Ukrajinské vedení proto odmítlo přijmout jakoukoli dohodu, pokud by její podmínky navrhované Spojenými státy směřovaly k kapitulaci.
V reakci na snahy Američanů tlačit Ukrajinu ke schválení dohody před Díkůvzdáním na podmínky blížící se ruské kapitulaci’vezvali ukrajinští představitelé na rozhovory do Ženevy. Během celého nedělního dne bylo patrné, že se zástupci USA a Ukrajiny pravidelně přesouvali mezi hlavními jednacími místnostmi ve černých limuzínách s zatmavenými skly. Připojili se k nim poradci pro národní bezpečnost z Německa, Francie a Velké Británie.
Průběh jednání a předpoklady dohody
První pohled na jednání ukázal, že návrh začínal s výrazně navrženými požadavky Ruska. Dokonce ani americký ministr zahraničí Marco Rubio nedokázal popřít, že by návrh složili Rusové. Donald Trump však trval na urychleném podpisu ukrajinské strany nebo na možných důsledcích. Ukrajinci tak museli jednat, i přes nesouhlas s postojem, který často vnímali jako nevýhodný.
V neděli večer Rubio oznámil, že v jednáních bylo dosaženo „významného pokroku“, ačkoliv jednotlivé body stále zůstávaly nevyřešené. Vyjádřil, že situace je „delikátní“ a vyžaduje opatrnost. Společné prohlášení Ukrajiny a USA však hlásí, že je na stole nový návrh, označovaný jako „aktualizovaný a revidovaný rámcový dokument“.
Obsah a podoba nové dohody
Dosud ji veřejně neviděli, ale podle ukrajinského náměstka ministra zahraničí Sergije Kyslycjy se jedná o nový plán s 19 body, z nichž značná část již odráží návrhy evropských zemí. Podle agentury Reuters obsahuje tento dokument několik podstatných změn, které činí dohodu přijatelnější pro Kyjev.
Jde například o odstranění automatického zákazu vstupu Ukrajiny do NATO a zrušení omezení počtu vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Přitom zůstává, že žádní západní vojáci na území Ukrajiny nemají být trvale rozmístěni, i když se nejedná o úplný zákaz.
U řešení otázky území, konkrétně Donbasu, se předpokládá, že nebude předán Rusku zadarmo, a Ukrajina bude usilovat o návrat okupovaných oblastí diplomatickou cestou. Tento přístup již dříve přijal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky.
Amnestie za válečné zločiny je rovněž odstraněna, stejně jako odkaz na bezpečnostní záruky. Mezi vzácnými zmínkami je i ochrana dle článku 5 NATO, což znamená, že USA by měli povinnost se Ukrajině bránit v případě nové ruské invaze. Ukrajina považuje tento bod za klíčový a odmítá o něm jednat.
Impakt evropských návrhů a reakce na změny
Nejistý je počet evropských návrhů, které se dostaly do nového plánu, nicméně německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek za „významně upravený“, a to i v pozitivním smyslu. Jak se dostali od pro-ruského plánu k současné podobě na pouhý den, zůstává těžké určit, zvláště při přítomnosti protiruských představitelů, jako je Steve Witkoff, vysoký představitel administrativy prezidenta Trumpa.
První plán, který byl údajně přátelský k Rusku, vznikl po Witkoffově dubnové schůzce s Vladimirem Putinem, při níž Witkoff citoval ruské narativy téměř doslovně. Nový návrh však vypadá jako dokument, který by Ukrajina mohla někdy signovat, a to i přes některé odlišnosti.
Výhled a nejistota dalších kroků
Trumpova změna tónu – od kritiky ukrajinských představitelů, kterým vytýkal nedostatek vděčnosti, k naději, že „něco dobrého“ se může stát – naznačuje, že situace je stále otevřená. Místo toho, aby Rusko vzdalo svůj boj, zřejmě zatím pouze posiluje svůj postoj. Tatiana Stanovaya z Carnegie Russia Eurasia Center upozorňuje, že „Putin je nyní mnohem sebevědomější militerálně“. Zmiňuje také krizové situace v Kyjevě, problémy s mobilizací vojáků a ruské teritoriální úspěchy na bojišti, což podle jejích slov utváří Putinovu strategii.
I když někteří věří, že Trumpův tlak na dohodu možná pomohl posílit snahy najít mír, stále převládá pocit, že poslední dny diplomatických jednání jen znovu odsouvaly konfliktní situaci na začátek.
Podle Stanovaya je situace jasná: „Rusko říká: ‚Máme naše požadavky, tak je přijměte, nebo ne?‘ Pokud ano, ukončíme válku; pokud ne, počkáme.“
