Vývoj postoje k brexitové politice a její změny
Henry Zeffman analyzuje, jak se postoj Keira Starmera vůči brexitu vyvíjel od jeho obdobného vyjádření při konferenci Labouristické strany v roce 2018, kdy se otevřeně vyslovil pro druhé referendové hlasování o členství Velké Británie v Evropské unii. Před tímto krokem jeho přístup odrážel výrazné posuny v rámci britské politiky, která se zpočátku přiklonila k podpoře druhého referenda, ale poté, co konzervativci získali většinu ve volbách roku 2019 a Velká Británie opustila EU, se Starmer začal ostřeji vyjadřovat k otázce brexitu.
Postoj ke stávajícím dohodám a možnostem změn
V posledních volbách v roce 2022 vystihl Starmer svůj postoj jasně: požadoval „reset“ vztahu s Evropskou unií a přiznal, že dohoda s brexitem, kterou vyjednali konzervativci, je třeba v určitých oblastech vylepšit. Zdůraznil však, že základní linie, stanovené Theresou May v roce 2016 – tedy setrvání mimo jednotný trh a celní unii – by neměly být změněny. Tento přístup je nadále ve shodě s politikou vlády, která v květnu schválila nový dohodu s EU.
Snahy o posun ve vztazích s EU
Na začátku tohoto týdne Starmer několikrát veřejně vyjádřil ambici jít dále, než aktuální rámec. V textu, který zveřejnil v deníkách, například v Guardianu, upozornil na to, že „neúspěšná dohoda o brexitu vážně poškodila ekonomiku“ a že jednou z jejích částí by mělo být „pokračování rozvíjení úzkého obchodního vztahu s EU“. Při projevu k Lady Mayor’s Banquet také uvedl, že „hlasování o brexitu bylo spravedlivým, demokratickým vyjádřením“, ale zároveň kritizoval způsob, jakým bylo „prodáváno a realizováno“.
Racionalita postoje a skutečné záměry
Navzdory těmto projevům se však analytičtější pohled ukazuje na to, že skutečné záměry jsou méně radikální. Na otázkách v rámci Dolní sněmovny Starmer potvrdil, že trvá na „čistých červených liniích“, především na setrvání mimo jednotný trh a celní unii. Podle vyjádření důvěryhodného vládního zdroje je však cílem premiéra jen postupně odkrývat a rozvíjet detaily možného budoucího zbližování s EU, například v oblasti kontrol potravin nebo tarifů na uhlíkové emise. Vyjednávací diskuse o těchto tématech jsou stále v počáteční fázi, přičemž pokračuje i jednání například o možnosti obnovit spolupráci na programu Erasmus či o mobilitě mládeže.
Další vyhlídky, rejoinování celní unie a politická dynamika
Podle některých zdrojů uvnitř vlády a Labouristické strany je možné, že premiér bude chtít jít dále, například při návratu k členství v celní unii. Výrazněji přitom mluví například lídr Liberálních demokratů Sir Ed Davey, který na otázky odpověděl, že někteří politici v kabinetu takové rozhodnutí podporují, včetně hlavní ekonomické poradkyně Baronesy Shafikové. Tento záměr však není jednoduše realizovatelný, protože by znamenal opuštění samostatné obchodní politiky Británie, například v dohodách s Indií nebo USA.
Politické šance a veřejná podpora změn
Někteří členové Labouristické strany věří, že návrat k členství v celní unii je možný, zvláště s cítícími se případnými voliči, kteří stále mají vztah k brexitu. Například jeden z poslanců upozorňuje, že téma je nyní méně intenzivní, a že „obchod je většinou tím, co lidi zajímá.“ Proto si některé hlasy myslí, že širší spolupráce s EU může přilákat voliče, kteří minulý rok odsoudili brexit, a tím i posílit pozici Labouristické strany při příštím hlasování. Veřejné mínění totiž v současnosti ukazuje, že většina obyvatel je přesvědčena, že odchod z EU byl chybou, a politikové to již často srovnávají s podporou válečných konfliktů.
