Vyhlášení nouzové situace a reakce vlády
Litevská vláda vyhlásila v zemi nouzový stav jako opatření na reakci na sérii narušení vzdušného prostoru z běloruské strany. Tyto incidenty byly způsobeny počasími balony, jež nesly pašované cigarety. Premiérka Inga Ruginienė tyto vzdušné průniky označila za „hybridní útok“ ze strany Běloruska, který představoval skutečné riziko pro národní bezpečnost i civilní letectví.
Podle dostupných informací tento rok pouze se zaznamenalo asi 600 balonů spojených s pašováním a téměř 200 dronů, které vstoupily do litevského vzdušného prostoru. Následkem toho bylo opakovaně uzavřeno letiště ve Vilniusu, největší logistické a dopravní centrum země.
Reakce Běloruské a mezinárodní politiky
Běloruský prezident Alexander Lukašenko popřel jakoukoliv účast na narušování vzdušného prostoru a tvrdil, že celá záležitost byla „politizována“ litevskou vládou. Každopádně Litva, která je členem Evropské unie i NATO, vnímá tyto incidenty jako součást širších rusko-běloruských snah o destabilizaci regionu.
Rozhodnutí Litvy zavést „nouzovou situaci“ se nachází pod úrovní stavu nouze, jenž byl naposledy vyhlášen v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Tento krok umožňuje ozbrojeným složkám rychlejší a účinnější reakce na aktuální hrozby.
Obvinění a důkazy o provokaci
Prezident Gitanas Nauseda uvedl, že existuje řada důkazů poukazujících na záměrné kroky, jejichž cílem je vyvolat nestabilitu v Litvě. Na základě těchto událostí i názorů bezpečnostních expertů je patrné, že balony mohou být součástí širší strategie hybridní války, jež zahrnuje sabotáže, narušení kritické infrastruktury či sledování citlivých míst.
V loňském měsíci generální tajemník NATO Adml Giuseppe Cavo Dragone prohlásil, že aliance zvažuje změnu přístupu k ruské hybridní válce, směřující ke větší agresivitě či proaktivní reakci na tyto taktiky.
Historie podobných provokací a reakce
Podobné incidenty již Litva dříve zažila, například když před čtyřmi lety přes tisíc nezákonných migrantů, většinou ze zemí Blízkého východu, překročilo hranice Běloruska. Na základě aktuální situace pak litevské úřady uzavřely dva hraniční přechody s Běloruskem na tři týdny od konce října. Bělorusko dále zakázalo vjezd litevských nákladních vozidel na své silnice a stovky těchto vozidel jsou stále uvězněny na hranicích.
Ruginienė uvedla, že za současných okolností je možné hovořit o otázkách letectví, bezpečnosti a mezinárodního práva, jelikož takové kroky mohou být považovány za teroristické činy.
Specifikace a dopady incidentů
Počasími balony dosahují výšky až 10 km a od října byly kvůli nim uzavřeno letiště ve Vilniusu přes 60 hodin. Lukašenko v úterý uvedl v běloruské televizi, že obvinění ze strany Litevců jsou nereálná. Tvrdil, že pokud by balony skutečně létaly na území Běloruska, říkal, že s piloty mluvil a ti tvrdí, že představují minimální problém.
Prezident dále spekuloval, že by mohlo jít o snahu Litvy zaútočit nebo vyhrožovat. Ujistil však, že Litva, stejně jako Poláci, Lotyši či Estonci, nepotřebují válku. Přesto incidenty dočasně narušily lety do a z Vilniusu, ovlivnily asi 1000 cestujících a litevské úřady zadržely 11 pašovaných balonů a zabavily téměř 40 000 balení cigaret. V loňském týdnu bylo nutno letiště ve Vilniusu třikrát pozastavit provoz a finská letecká společnost Finnair zrušila všechny večerní lety do Vilniusu do konce února kvůli balonům.
