Vývoj vojenské služby v rámci NATO a současná situace
Mezi největší členské státy NATO v Evropě patří země, které v poslední době směřují k posílení svých profesionálních armád prostřednictvím dobrovolných národních služebních programů. V minulosti bývaly rozsáhlé vojenské služby povinné během studené války, avšak po rozpadu Sovětského svazu se jejich velikost výrazně snížila. Přesto se od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, znovu objevily obavy z možného budoucího ruského útoku na členské státy NATO. Tato situace vedla ke zvýšenému zájmu o různé formy náboru a služby v rámci členských států aliance.
Země NATO s povinnou vojenskou službou
V současnosti je povinnost narukovat zavedena ve devíti zemích NATO v Evropě: Dánsku, Estonsku, Finsku, Řecku, Lotyšsku, Litvě, Norsku, Švédsku a Turecku. V Turecku, které má po Spojených státech druhou největší armádu v rámci aliance, jsou muži ve věku od 20 do 41 let povinni podstoupit vojenskou službu v rozmezí od šesti do dvanácti měsíců. Naproti tomu Norsko narukuje jak muže, tak i ženy, obvykle na 12 měsíců. Plány na znovuzavedení povinné služby má i Chorvatsko, které od příštího roku zpřísní podmínky pro muže ve věku 19 až 29 let, jimž bude nařízeno absolvovat dvouměsíční základní vojenský výcvik. Další členské státy NATO s povinnou vojenskou službou nepočítají, přestože mají profesionální armády.
Profesionální armády a specifické výjimky
Velká Británie, která je s Francií nebo Německem srovnatelná v konvenční vojenské síle, je jedinou zemi v Evropě v NATO, jež disponuje jadernými zbraněmi. Spoléhá na profesionální armádu a je také výjimečná tím, že přijímá mladistvé již od 16 let s povolením rodičů. Podobné profesionální ozbrojené síly mají i Albánie, Česko, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Černá Hora, Severní Makedonie, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Island nemá žádné pravidelné vojenské jednotky, jeho pobřežní stráž však plní některé obranné úkoly.
Dobrovolník a nábor nových vojáků
V nedávné době začaly státy NATO aktivně oslovovat veřejnost s nabídkou dobrovolné vojenské služby. Například Belgické ministerstvo obrany letos v březnu rozeslalo dopisy 17letým s pozvánkou k dobrovolné službě, s cílem zvýšit počet rezervistů z přibližně 6 000 na 20 000. Nizozemsko tento rok zavedlo dobrovolnou vojenskou službu jako součást posilování svých profesionálních sil. Polsko, které má jednu z největších armád v NATO, oznámilo na rok 2024 zavedení měsíčního základního vojenského výcviku a plánuje vybudovat armádu o velikosti půl milionu vojáků včetně rezervistů. Během roku 2020 zavedla Bulharsko dobrovolnou vojenskou službu na šest měsíců pro občany do 40 let, zatímco Rumunsko ohlásilo rozšíření této služby na čtyři měsíce od roku 2023.
Německé plány na posílení armády
Německo ukončilo povinnou vojenskou službu v roce 2011. Nedávno parlament schválil návrh na zavedení dobrovolné vojenské služby a zvažuje její povinnou podobu, pokud by se bezpečnostní situace zhoršila nebo by se k dobrovolné službě nehlásilo dostatečné množství zájemců. Nová legislativa má od roku 2027 požadovat, aby všichni muži ve věku 18 let vyplnili dotazník o jejich ochotě a schopnosti vstoupit do ozbrojených sil. Od července 2027 budou také podstupovat lékařské vyšetření k potvrzení zdravotní způsobilosti. Kancléř Friedrich Merz plánuje posílit německou armádu na 260 000 aktivních vojáků do roku 2035, včetně 200 000 rezervistů. Proti těmto krokům se v Německu konaly veřejné protesty, mezi nimiž byla i skupina studentů, kteří označili tento krok za nebezpečný.
Francie a její návrh na nábor mladých lidí
Francie, která před 25 lety zrušila povinnou vojenskou službu, má dnes přibližně 200 000 aktivních vojáků a dalších 47 000 rezervistů. Nový projekt počítá s postupným zaváděním dobrovolnické služby, kdy by mladí muži a ženy mohli sloužit deset měsíců za mzdu, minimálně 800 eur měsíčně. Tento „národní služební program“ začne od léta příštího roku, hlavně pro osoby ve věku 18 a 19 let, s cílem do roku 2035 zvýšit počet nových služebníků na 50 000. Prezident Emmanuel Macron hodnotí tento krok jako nezbytný pro obranu země a mobilizaci společnosti.
Ostatní evropské státy a jejich přístupy
V rámci Evropy existuje rozličná pravidla pro vojenskou službu. Například Rakousko má povinnou vojenskou službu pro muže ve věku od 18 do 35 let, kteří slouží zhruba šest měsíců nebo vykonávají alternativní službu. V Belgii a Česku mají profesionální armády, zatímco Kypr nařídil povinnou službu všem mužům nad 18 let a umožnil ženám vstup dobrovolně. V Irsku a na Maltě jsou zasažené státy s profesionálními armádami. Švýcarsko, které není členem EU, má povinné služby pro muže ve věku 18 až 30 let a nedávno většina voličů odmítla rozšíření vojenské služby i na ženy.
