Útěk a nové životní podmínky
V letošním roce uprchla 23letá Aishat Baimuradova z Ruska a doufala, že konečně získá možnost žít podle vlastních představ. Pocházela z Čečenska, konzervativní muslimské republiky na severním Kavkaze, a během svého útěku změnila svůj vzhled: zastřihla si vlasy, přestala nosit šátek, oušila si část obočí a na Instagramu zveřejňovala netradiční selfie. Svým novým přátelům sdělila, že se konečně může nadechnout.
Objev a okolnosti smrti
V říjnu byla Aishat nalezena mrtvá v pronajatém bytě v sousedním Arménii. Podle informací policie byla zavražděna. Zevnitř budovy, kde byla nalezena, vyšlo podle svědků dvě osoby, včetně ženy, která se s Aishat krátce před smrtí spřátelila. Obě osoby údajně brzy po události odcestovaly zpět do Ruska. Vstup do Arménie je pro Rusy usnadněn, protože k tomu stačí platný interní občanský průkaz, což představuje snadnou trasu pro ty, kdo prchají před pronásledováním.
Politický kontext a represe v Čečensku
Čečensko, autonomní oblast na severu Kavkazu v Rusku, je často označováno lidskoprávními organizacemi jako stát v státě – místo, kde je moc osobní a loajalita vůči dlouhodobě vládnoucímu Ramzanu Kadyrovi často přednostně řeší zákony či institucemi. Od několika let dokumentují organizace zabývající se právy člověka v oblasti vynucené zmizení, mučení či mimořádná usmrcení lidí, kteří se odklánějí od oficiálních směrnic. Kurdové a aktivisté tvrdí, že v této oblasti dochází k systematickému pronásledování nesouhlasících. Čečenské úřady všechny tyto obvinění opakovaně odmítají, přičemž tvrdí, že jde o zkreslené informace zaměřené na diskreditaci regionu. Někteří kritici Kadyrova byli zavražděni v zahraničí, například bývalý ochránce Ramzana Kadyrova Umar Israilov byl v roce 2009 zavražděn ve Vídni. Podobně v roce 2019 byl v berlínském parku zastřelen Zelimkhan Khangoshvili, jehož smrt je připisována ruským bezpečnostním složkám.
První známá smrt čečenské ženy po útěku
Aishat Baimuradova je první známou případ, kdy čečenská žena zemřela za podivných okolností krátce poté, co uprchla z Ruska. Stejně jako mnoho jiných žen, které opustily region, si stěžovala na kontrolu ze strany rodiny – byla nucena vstoupit do sňatku, podrobovala se monitorování a bylo jí zakázáno opouštět domov nebo používat telefon. BBC se nepodařilo kontaktovat její rodinu, aby získala jejich stanovisko. Do Arménie dorazila s pomocí organizace SK-SOS, kterou tvoří krizová skupina na pomoc lidem v nebezpečí na severním Kavkaze. Po otevřeném vyjadřování nespokojenosti s konzervativními genderovými normami a potlačováním, které v Čečensku zažívají ženy, se nejprve živila v menším městě, později se přestěhovala do hlavního města Jerevanu, doufajíc v lepší pracovní příležitosti a svobodu.
Reakce rodiny a okolnosti její smrti
Rodina se jí pokusila přimět k návratu, avšak neuspokojivým výsledkem bylo, že se od ní distancovala. Podle SK-SOS jí prohlásili: „Už nejsi naše dcera ani manželka. Nechceme tě, ale ani ty nás.“ Její strýc tvrdí, že rodina s její smrtí nemá nic společného. Na noc její smrti byla s ženou, kterou nedávno potkala na internetu a tvrdila, že pochází z Dagestánu. Nedávní známí Aishat pro BBC uvedli, že ona byla první, kdo ji kontaktoval skrze sociální sítě a později ji pozvala na společenské akce. Na CCTV upoutalo jejich odchod z budovy, kde bylo nalezeno její tělo, muže údajně pocházejícího z Čečenska, identifikovaného investigativním serverem Agentstvo jako příbuzného obchodníka blízkého Kadyrovovi. Čečenské úřady tyto spekulace odmítají a označily je za „teroristický informační útok“. Vyjadřily také kritiku skupin pomáhajících uprchlým ženám, které údajně ničí rodinné tradice.
Mezinárodní reakce a dopad na komunity
Arménské úřady uvádějí, že vyšetřují dva neidentifikované osoby ve spojení s vraždou Aishat Baimuradovové, ale neposkytly žádné další detaily. Michael Dennis, odborník na čečanskou politiku z Texaské univerzity, poznamenává, že existence čečenské diaspory je jasným signálem světu, že v Čečensku je něco v nepořádku. Od počátku 2000. let přicházejí uprchlíci z Čečenska do Evropy, hledajíce útočiště před válkou a později před Kadyrovovým represivním režimem. Změny v migrační politiky EU a vízová omezení pro Rusy po začátku války na Ukrajině uzavřely tuto cestu, což zanechává jako hlavní únikovou trasu jižní Kavkaz, odkud je Rusům umožněn bezvízový přístup, avšak tato oblast je daleko méně bezpečná. V červenci byla v Gruzii nalezena 24letá Laura Avtorkhanová, kterou její příbuzní podle zpráv Donutili ke návratu do Ruska, ale po výslechu u policie mohla v Gruzii zůstat.
Obavy a dopad na ostatní ženy
Pro jiné uprchlé čečenské ženy představuje Aishatina smrt varování, které je odrazem strachu, jenž je doprovází od doby, kdy opustily region. Někteří přiznávají, že se před jejím zabitím vyhýbali veřejným akcím či mluvili ve svém rodném jazyce pouze v soukromí. Nyní se obávají, že i tak může být jejich únik před pronásledováním nedostačující. Jedna z žen ustupujících na Západě vyprávěla BBC, že její strach je nyní silnější než dříve – je podobný paralyzujícímu nočnímu strachu, kdy se cítí zablokovaná a nemůže pohnout. Připouští, že uprchnout lze, ale svobodně se cítí jen velmi těžko.
