Tak jo, pohovor – pro většinu z nás kombinace nervů, otázek, na které nechceme odpovídat, a touhy ukázat se v tom nejlepším světle. Na minulý pohovor jsem šel s tím, že mi to snad nějak proklouzne, ale pak jsem zjistil pár věcí, které mi fakt pomohly – a možná pomůžou i vám. Ne, nebudu tady vykládat, že vše je o úsměvu a správném oblečení – jde o strategii, kterou můžete zvládnout i bez týdenních příprav.
Připravte se, ale nezblázněte se
Všichni říkají: „Zjisti vše o firmě, nacvič si odpovědi.“ Jasně – ale kdo má na to čas? Měsíce tři zpátky jsem procházel web firmy, který byl žalostně nepřehledný a nic se z něj nedalo rozumět. Někdy prostě stačí základ: co firma dělá, jaká je její kultura (můžete se o tom dočíst i třeba v komentářích na Facebooku nebo LinkedIn), a proč zrovna vy jste pro ni zajímaví. Snažte se najít něco, co vás na té práci opravdu zajímá – pak to působí mnohem přirozeněji.
Buďte sami sebou, ale trošku profíci
Můj kolega vždycky říká, že je lepší být autentický než „uplně přehnaně profík“. Pohovor není “závod na dokonalost” – nikdo nečeká, že budete znát odpověď na každou otázku. Lepší je uznat, že nevíte – než začít balamutit. Taky nepodceňujte „malé“ věci – pozdrav, kontakt očima nebo pevný stisk ruky (v Česku furt docela důležitý). Jednou jsem byl na pohovoru, kam jsem přišel trochu pozdě – což se fakt nehodí, ale upřímná omluva a vysvětlení (doprava, rodiče,…), to mi dalo nějaké body navíc.
Tipy, co si vzít s sebou – a jak to nepokazit
- Kvalitní kopii životopisu. Nevím jak vy, ale já to jednou zapomněl – ale taky nikdo o to moc nestál.
- Pero a poznámkový blok – hodí se, když si budete chtít zapsat důležité věci, které během pohovoru zazní.
- Sebevědomí – to není fráze, jde o to věřit, že jste kvalifikovaní, i když máte v hlavě pár otázek.
- Oblečení přizpůsobte firmě, ale nepřehánějte to. Na jedněch pohovorech jsem byl úplně nenápadně v tričku, jinde zase v košili – obojí bylo fajn.
Co dělat po pohovoru
Asi to znáte – sedíte doma, přemýšlíte „co jsem měl říct jinak“ a kontrolujete mail každou půlminutu. Zkuste si napsat krátký e-mail s poděkováním – nemusí být dlouhý, ale ukáže to, že máte o práci zájem. A i pokud vám nepřijdou žádné novinky, zkuste si trochu analyzovat, co šlo a co ne – třeba si připravíte lepší odpovědi na příště.
Možná váš recept na úspěch
možná vám to přijde jako samozřejmost, ale dát pozor i na neverbální signály mě fakt posunulo o level dál. Úsměv, postoj, a i když se člověk nervózní, zkusit působit klidně – to hodně pomůže. V našem chatu jsme to řešili celé týdny – někdo přísahá na mentální přípravu, jiný na to, že si prostě jde „pohovor užít“. No, každý máme svůj styl, ale pokud aspoň pár tipů zkusíte, možná překvapíte nejen ostatní, ale i sami sebe.
Takže příště, až budete sedět naproti personalistovi, nezapomeňte: příprava je důležitá, ale hlavně buďte upřímní a nezapomeňte si to trochu užít. No a když nevyjde první pokus, nic se neděje – vím to z vlastní zkušenosti. Věci se často dějí tak nějak samy, když jim to dovolíte.
Jak jste zvládli poslední pohovor vy? Napište do komentářů, rád si přečtu vaše příběhy!
