Vztahy a naděje na ukončení konfliktu
Po několika dnech intenzivního, často matoucího diplomatického jednání se zdá, že situace na Ukrajině se poněkud stabilizovala. Donald Trump veřejně vyjádřil přesvědčení, že se blížíme k dosažení dohody. V úterý prohlásil, že se přibližujeme k „velmi blízkému“ dohodnuti.
Ukrajinský prezident, Volodymyr Zelensky, který během víkendu působil zdrženlivě a vážně, uvedl, že existuje „mnoho nadějných možností“, které mohou skutečně umožnit cestu k míru. Po sobotních klíčových jednáních v Ženevě označil výsledek za „významný“, ale vymezil nutnost další práce.
Reakce Ruska a mezinárodního společenství
Reakce Ruska na vyjednávání byla spíše skromná. Kromě několika nespokojených poznámek týkajících se evropského zapojení a úniků informací všimli si komentátorů spíše omezeného zájmu. Yuri Ushakov, poradce Kremlu, poznamenal, že Moskva vidí některé aspekty nejnovějšího návrhu pozitivně, nicméně mnoho z nich vyžaduje podrobná jednání mezi experty.
Oficiální mluvčí prezidenta Vladimíra Putina, Dmitry Peskov, označil za předčasné si myslet, že je dohoda blízko. K tomu snad došlo již před týdnem, kdy unikl návrh 28bodového amerického plánu na ukončení války, který vyvolal ve světě značné rozrušení.
Kontroverzní návrhy a reakce veřejnosti
Uniknutý dokument naznačoval, že Ukrajina by měla kapitulovat částí území a omezit velikost své armády — což někteří označili za „ruský seznam přání“. Tento návrh vzbudil obavy v Kyjevě a přiměl evropské diplomaty hledat způsoby, jak minimalizovat škody.
Podobně jako v srpnu, kdy evropské vedení naléhavě cestovalo do Washingtonu, aby jednalo s Trumpem poté, co prezident přivítal Putina v Aljašce, i nyní se vypracoval protinávrh, tentokrát složený z 28 bodů. Ten nahradil určité obsazovací požadavky původního plánu a navrhl „vyjednávání o výměnách území“, přičemž zpřísnil jazyk týkající se bezpečnostních záruk, jež jsou klíčové pro Ukrajinu.
Výsledky a naděje na dohodu
Reakce na sobotní jednání v Ženevě jsou smíšené. Společné prohlášení USA a Ukrajiny po schůzce označilo diskuse za „velmi plodné“ a zdůraznilo, že jakákoli budoucí dohoda musí přinést „udržitelný a spravedlivý mír“. Někteří evropský vůdci, například Sir Keir Starmer, na základě použitých slov odvodili, že pokrok je na obzoru.
Ukrajinské představitele zároveň potěšila zjednodušená verze plánu, ve které byla jeho část zkrácena na 19 bodů. Otázkou zůstává, nakolik jsou klíčové sporné otázky — například územní otázky nebo budoucí vztahy s NATO — stále otevřené k dohodě.
Bezpečnostní záruky a teritorium
Velkým tématem je otázka, jaké bezpečnostní záruky Ukrajina nakonec získá. Při rozhovorech zaznívaly různé návrhy, včetně možného modelu založeného na článku 5 NATO, což však stále zůstává zatím ve fázi přípravy. Očekává se, že v příštích týdnech dojde k dalším jednáním, například s účastí USA, Velké Británie a Francie.
Ohledně území je situace nejistá. Původní návrh naznačoval, že Krym, Luhansk a Doněck budou uznány jako de facto ruské, a ukrajinské síly se stáhnou z nejkontroverznějších oblastí Donbasu. Tento jazyk však zmizel v evropském protinávrhu, který požadoval, že Ukrajina se nezpůsobí vojenskou cestou o navrácení okupovaného území a že vše proběhne na základě současných frontových linií.
Výhled do budoucnosti
Vzhledem k proměnlivému přístupu Vladimira Putina, Trumpových ambicím a současným problémům uvnitř Ukrajiny, včetně korupční skandální aféry, je otázka, jak se situace vyvine dál, stále otevřená. I přes zjevný chaos v diplomatických aktivitách věří někteří experti, že skutečné úsilí o mír je stále přítomno.
Například Leslie Shedd z Atlantic Council konstatuje, že proces je stále uprostřed a že je před námi ještě dlouhá cesta. Přesto se domnívá, že je důležité, že administrativa prezidenta Trumpa stále aktivně usiluje o dosažení míru v Ukrajině.
