Začátek mezinárodních jednání o reformě evropského práva na ochranu lidských práv
Ve středu odstartují mezinárodní rozhovory, které mají hluboce změnit způsob, jakým Evropský soud pro lidská práva (ECHR) řeší případy týkající se migrace. Tento proces je považován za nejzásadnější krok od doby, kdy se začalo diskutovat o možném přehodnocení interpretací člověka právního rámce, aby se usnadnila kontrola pašování lidí a zřizování „uzlových míst“ pro zadržování osob bez právního nároku na pobyt v Evropě.
Postoj vlád a politických představitelů ke změnám
Britská vláda vyzvala své partnery, aby modernizovali přístup k řešení regionální migrační krize. Před důležitým summitem v Štrasburku vyjádřili různí představitelé, například Sir Keir Starmer a dánská premiérka Mette Frederiksen, že je nutné přehodnotit existující zákony na ochranu lidských práv, aby bylo možné lépe chránit hranice. Kritici právního systému ECHR tvrdí, že jeho současná interpretace brání v efektivnějším odstraňování nezákonných migrantů, zatímco jeho podporovatelé upozorňují na to, že tyto obvinění jsou přehnaná.
Plány na politickou deklaraci a budoucí reformy
Během příprav na nadcházející setkání v Štrasburku, které řídí Rada Evropy, je cílem dosáhnout do jara politické deklarace. Ta by stanovila, jakým způsobem bude Evropská úmluva o lidských právech aplikována v migračních případech. Pokud se podaří dohodnout, půjde o jednu z nejzásadnějších změn v 75letém vývoji práva na ochranu lidských práv, které tento soudní orgán historicky vidí.
Reakce členských států a postoj Velké Británie
Na téma migrace již předtím v lednu vystoupilo devět členů Rady pro lidská práva, včetně Itálie a Dánska, kteří volali po reformách. Velká Británie se této otevřené výzvě nezúčastnila, avšak intenzivně pracovala na diplomatických jednáních o možných změnách zákonů. Přestože členství v úmluvě se stalo v posledních letech předmětem sporů, například s tím, že konzervativní či reformistické strany jej vidí jako překážku, vláda označila opusnění za nutný krok k ochraně hranic a bezpečí občanů. Lídr Liberální demokracie, Sir Ed Davey, vyjádřil odpor s tím, že úmluva naopak chrání základní svobody, a zatím odmítl její zrušení.
Prohlášení vůdců a očekávání od summitu
V předvečer jednání upozornil Sir Keir Starmer s dánskou premiérkou Frederiksen, že členské státy musí udělat více v boji proti neřízené migraci, které podle nich oslabuje důvěru veřejnosti ve vlády. Lídrové zdůraznili, že je třeba opět spojit síly a prosadit změny, které posílí demokracie a státy. Velká Británie do jednání vyslala zástupce, například místopředsedu vlády Davida Lammyho, který má sdělit, že země zůstává odhodlána k dodržování ECHR, ale že její výklad nesmí bránit v boji proti pašování lidí. Britská vláda již představila legislativní návrhy k omezení práva na soukromí a rodinný život v případech deportace.
Očekávané témata a budoucí kroky
Pokud se jednání v Štrasburku podaří, budou následovat práce na politikové deklaraci, která má objasnit, jak by mělo být právo na lidská práva aplikováno v migračních otázkách, s cílem ji finalizovat do května příštího roku. Diskuse by měla zahrnovat složité otázky, například koordinaci boje proti pašování migrantů, a také vytvoření „uzlových míst“ pro osoby, jimž nelze umožnit návrat do nebezpečných oblastí. Témata budou rovněž zahrnovat složitosti článku 8 (právo na rodinný život) a článku 3 (zákaz nelidského zacházení), jež jsou klíčové pro mnoho migračních případů.
Reakcí na reformní plány a závěry
V říjnu předseda Rady Evropy Alain Berset řekl BBC, že je připraven jednat o reformách lidských práv. Tento krok přišel po měsících diplomatických jednání, která měly otevřít cestu středečnímu summitu. Berset zdůraznil, že rámec Evropské úmluvy poskytuje nezbytnou platformu pro efektivní a odpovědný přístup k těmto otázkám. Jeho cílem je zachování síly úmluvy, kterou je třeba udržet relevantní, a zachování rovnováhy mezi svobodou, bezpečností, spravedlností a odpovědností.
