Obnovení vojenské služby jako reakce na rostoucí obavy z konfrontace s Ruskem
Omezený typ vojenské služby bude ve Francii znovu zaveden, což je reakce na narůstající obavy z možného střetu s Ruskem. Více než po čtvrt století od ukončení aktivní branné povinnosti se plán týká mladých mužů a žen, kteří budou dobrovolně absolvovat deset měsíců placeného vojenského výcviku. Prezident Emmanuel Macron při oznámení tohoto plánu uvedl, že jediným způsobem, jak se možné nebezpečí vyhnout, je na něj být připraven. Vyhlásil, že je nutné mobilizovat národ, aby se mohl bránit, být v pohotovosti a zachovat si respekt.
Postupné zavádění nového „národního služby“
Nová forma „národního služebního“ bude postupně zaváděna od příštího léta. Zaměřena bude především na 18- a 19leté mladé lidi, kteří budou dostávat minimálně 800 eur měsíčně (přibližně 700 liber). Macron dále uvedl, že v dnešním nejistém světě, kde silnější často vítězí nad spravedlivým, je válka aktuální téma. Zdůraznil, že takový krok přinese armádě motivované mladé Francouze a Francouzky, a označil to za důvěru v mládež.
Plánované cíle a struktura
Na začátku se počet dobrovolníků omezí na 3 000 v příštím roce, avšak do roku 2035 by se toto číslo mělo zvýšit na 50 000. Momentálně má Francie přibližně 200 000 aktivních vojenských personálů a 47 000 záložníků. Nový systém předpokládá zavedení tříúrovňové struktury složené z profesionálů, záložníků a dobrovolníků. Přijetí této změny je v souladu s jinými evropskými zeměmi, které rovněž zahájily vojenské služby, často s odlišnými parametry, kvůli obavám z ruské agrese.
Podobné režimy v Evropě
Belgická a nizozemská armáda zavedly dobrovolnou vojenskou službu, zatímco Německo plánuje podobný krok. Belgické ministerstvo obrany například zaslalo letos dopisy 17letým, které je zvou k dobrovolnému zapojení za zhruba 2 000 eur měsíčně (1 750 liber). Na východě Evropy mají země jako Litva a Lotyšsko povinné služby, jejichž výběr probíhá formou loterie. Švédsko, které nedávno vstoupilo do NATO, začalo nabízet vojenský výcvik od devíti do patnácti měsíců s výběrem na základě schopností.
Stálá vojenská služba a postoje v Evropě
Některé země, například Finsko a Řecko, nikdy vojenskou službu nezrušily. Švýcarsko bude tento týden hlasovat o nahrazení povinné služby pro muže povinností občanské služby pro všechny. Další země, například Velká Británie a Španělsko, v současnosti neplánují její obnovení. Většina francouzských vojenských představitelů podporuje nový krok, který má pomoci vytvořit rezervu vycvičených osob, jež budou schopny podpořit profesionální vojáky nebo je ve vojenských úkolech nahradit.
Politické a společenské reakce
Očekává se, že mnoho dobrovolníků bude pokračovat v vojenské kariéře na plný úvazek. Gassilloud, předseda obranného výboru Národní shromáždění, uvedl, že nová služba nasměruje francouzské ozbrojené síly k hybridnímu modelu, když se přechází od plně profesionální armády. Hrozby spojené s možným střetem s Ruskem se staly součástí národní diskuse. Vedení armády upozorňuje na nedávné incidenty a pokusy Moskvy ovlivnit veřejné mínění prostřednictvím sociálních médií. Generál Fabien Mandon dokonce uvedl, že plánování francouzských vojenských operací je postaveno na předpokladu střetu s Ruskem do tří nebo čtyř let. Minulý týden varoval starosty, že chybí ochota obětovat se, a vyzval je, aby připravili veřejnost na možnost „ztráty dětí“ v ozbrojeném konfliktu.
Veřejné mínění a názory mladých lidí
Veřejné průzkumy ukazují, že většina Francouzů podporuje dobrovolnou vojenskou službu. Například nedávný průzkum společnosti Elabe zjistil, že s tím souhlasí 73 % respondentů. Mladí lidé ve věku 25-34 let jsou méně nakloněni, ale i zde se většina drží názoru o 60 %. Na náhodném průzkumu na ulici v Paříži vyjádřilo podporu například 22letý student Louis, který řekl, že služba může pomoci armádě růst a zároveň posilovat patriotismus. Jiní, například studentka Eilan nebo návrhářka Brigitte, vidí přínos v poznání nových lidí a rozmanitosti. Naopak, 21letá prodavačka Lalie uvedla, že jsou důležitější témata než militarismus, například duševní zdraví a finanční situace mládeže, a vyjádřila, že prezident prý nemá zájem o mladé lidi.
Historie vojenské služby a současné změny
Vojenská služba byla ve Francii od dob francouzské revoluce, kdy vznikl koncept občanského vojáka. Například zákon z roku 1798 stanovil, že každý Francouz je vojákem, který je povinen bránit vlast. Po porážce Pruskem v roce 1871 prohlásil Léon Gambetta: „Když se v Francii narodí občan, narodí se jako voják.“ Poslední ozbrojené konflikty, kterých se zúčastnili francouzští branci, byla válka za nezávislost v Alžírsku s více než 12 000 mrtvými. V 90. letech byla služba zkrácena na deset měsíců s možností civilní náhradní práce. Od roku 2001 se žádné povinné vojenské služby nekonaly, přesto existovaly pokusy zachovat určitou kontinuitu, když například studenti gymnázií absolvovali Den obrany a občanství. Macron dříve také zavedl „Všeobecnou národní službu“, čtyřtýdenní kurz o občanských povinnostech, který měl posílit národní soudržnost po teroristických útocích v 10. letech, ale byl nakonec zrušen kvůli nákladům i nízké účasti.
Přestože se současný návrh zdá být většinou veřejnosti přijatelný, stále existují otázky ohledně jeho financování, zejména vzhledem k problémy s rozpočtem a dluhovou krizí, kterou Francie prožívá.
