Evropští vůdci balancují mezi podporou Ukrajiny a udržením vztahů se Spojenými státy

Setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se evropskými spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkal s klíčovými evropskými spojenci v době, kdy čelí tlaku ze strany USA k rychlému dosažení mírové dohody s Ruskem. V Londýně vedl jednání s premiérem Sir Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Tento shromáždění přišlo v době, kdy Spojené státy usilují o přesvědčení Moskvy i Kyjeva k rychlému přijetí plánu ukončení války na Ukrajině.

Klíčové otázky pro Kyjev a evropskou bezpečnost

Pro Kyjev jsou nejzásadnější a zároveň nejkomplexnější otázky ohledně ústupu území na Ukrajině v rámci možné mírové dohody a získání pevnějších záruk bezpečnosti, které by zaručily, že Moskva bude respektovat jakékoliv budoucí ujednání. Před setkáním v Londýně zdůraznil Starmer, že Ukrajina potřebuje „trouserové bezpečnostní záruky“. Opakovaně také prohlásil, že Kyjev by měl sám určit svou budoucnost, místo aby na něj byly kladeny nepřiměřené požadavky.

Mezinárodní a regionální dopad jednání

Válcové témata diskutovaná v Londýně jsou významná nejen pro osud Ukrajiny, ale také pro bezpečnost celého kontinentu. Obavy panují z toho, že pokud by Rusko bylo za případné ústupky na Ukrajině odměněno územím, mohlo by se cítit povzbuzeno k dalším útokům na jiné evropské země v budoucnu. Ačkoliv není jisté, zda pondělní rozhovory přinesou zásadnější změny v mírových vyjednáváních, přítomnost evropských vůdců vedle Zelenského v Downing Street ukazuje, že situace je klíčová.

Vztahy mezi Evropou, USA a Ukrajinou

Na druhé straně, vztahy evropských lídrů s Washingtonem jsou velmi složité. Nejzásadnější je rozdíl v postojích, přičemž Spojené státy v páteční strategii národní bezpečnosti obviňují Evropu z „nesplnitelných očekávání“ ohledně ukončení války. Ačkoliv se evropské země veřejně k tomuto dokumentu nevyjádřily, zákulisí je plné obav, že Donald Trump prahne po rychlém řešení v Ukrajině, aby se mohl soustředit na jiné priority.

Výzvy a omezení evropské obrany

Obavy z krátkodobých řešení nevedou ke stabilnímu míru. Evropské země čelí důsledkům ruské agrese, včetně incidentů s bezpilotními letouny v Německu, Dánsku, Belgií nebo sabotážemi železničních tratí v Polsku, které mohly ohrozit lidské životy. Ruské útoky tak přiblížily válku v Ukrajině k Evropě přes její geografickou vzdálenost od frontových linií. To vyvolává pocit, že Rusko chce Evropu oslabit jako celok, ačkoli veřejně o těchto obavách nemluví.

Různé pohledy na budoucí bezpečnost a zbrojní spolupráci

Většina evropských lídrů stále chválí politiku Trumpa. Například Starmer uvedl, že Spojené státy pokročily v mírových rokováních nejvíc za posledy čtyři roky, i když jsou jednání složitá. Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil určitý skepticismus k některým dokumentům z USA, ale konstatoval, že o nich je třeba jednat. Evropští vůdci se snaží vyhnout konfrontaci s USA kvůli rozdílům v přístupu k míru, zejména když ohledně pomoci Ukrajině jsou státy závislé na americké podpoře.

Význam vojenské spolupráce a budoucí možnosti

Po desetiletích nedostatečných investic do vojenských kapacit však evropské země nejsou schopny samy garantovat bezpečnost a obranu kontinentu. Spojené státy jsou největším a nejmocnějším členem NATO a poskytují Evropě inteligence, operativní kapacity, vojenské prostředky nebo například letecké doplňování paliva. Ačkoliv NATO před několika měsíci slíbilo zvýšit obranné výdaje, úplná vojenská nezávislost není z evropského pohledu možná ihned, zvláště vzhledem k omezeným rozpočtovým možnostem jednotlivých zemí.

Politické a strategické rozdíly mezi Evropou a USA

Rozdíly ve vnímání Moskvy jsou zjevné. Zatímco Evropa, hlavně země sousedící s Ruskem, považuje Moskvu za destabilizující sílu, americká strategie v poslední strategii národní bezpečnosti zdůraznila potřebu strategické rovnováhy se strategií Ruska a relativizovala důvěru Evropy jako spojence na dlouhodobé období. Evropští vůdci se snaží této rozdílné politiky nevzbudit více nepřátelství, zatímco bojují za ukrajinskou suverenitu a stabilitu kontinentu.