Pokračování jednání v Ženevě
Během dne byla ukončena jednání v Ženevě, která měla za cíl projednat americký návrh mírového plánu na ukončení konfliktu na Ukrajině. Týmy Spojených států a Ukrajiny podle dostupných informací podrobně prošly 28bodovým návrhem, který byl vypracován americkými a ruskými úřady v předchozím měsíci. Ukrajina pravděpodobně vznesla námitky vůči některým sporným částem, zejména těm, jež se týkaly územních otázek a bezpečnostních záruk.
Rusko uvedlo, že ze svých stran neobdrželo žádné aktualizace návrhu po jednáních mezi USA a Ukrajinou.
Hlavní koncepty návrhu
Původní verze plánu navrhovala předání částí ukrajinského průmyslového východního Donbasu pod de facto kontrolu ruského prezidenta Vladimira Putina, což je pro Ukrajinu nepřijatelné. Dále navrhovala snížení velikosti ukrajinských ozbrojených sil na 600 000 vojáků.
Mezi hlavní body patří potvrzení suverenity Ukrajiny a uzavření „celkové a úplné neútočné dohody“ mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou, včetně silných nebo spolehlivých bezpečnostních garancí pro Kyjev. Dalším požadavkem jsou předčasné volby do 100 dnů.
V případě vojenské invaze Ruska na Ukrajinu je navržena „silná koordinovaná vojenská reakce“ spolu s obnovením sankcí a zrušením dohody. Ačkoliv jsou ve stávajícím stavu na Ukrajině zavedené výjimečné režimy, teoreticky lze předpokládat, že volby by mohly být uspořádány, pokud by byla podepsána mírová dohoda.
O bezpečnostních zárukách však není jasně uvedeno, kdo je poskytne a jaké budou jejich síly, což nezahrnuje závazek jako v článku pět NATO, tedy že útok na Ukrajinu bude považován za útok na všechny spojence. Ukrajina by požadovala konkrétnější závazek, pokud by měla souhlasit s dohodou.
Otázky předání území a snižování armády
Jedny z nejspornějších návrhů se týkají předání Ukrajiny vlastního neobsazeného území a omezení velikosti jejích ozbrojených sil. V návrhu je uvedeno, že ukrajinské jednotky se stáhnou z části Donbasu, kterou aktuálně kontrolují, a tato oblast bude považována za neutrální demilitarizovanou zónu, uznanou mezinárodním právem jako území Ruské federace. Ruské síly by do této zóny nevstoupily.
Stáhnout území, kde žije minimálně čtvrt milionu Ukrajinců, například města Slovjansk, Kramatorsk a Druжkivka, je pro většinu Ukrajinců nepřijatelné. Ruská snaha o obsazení města Pokrovsk v průběhu posledního roku pravděpodobně znemožní předání takových strategických bodů.
Ohledně snižování ukrajinských ozbrojených sil je navrženo omezení na 600 000 osob. Ukrajinská armáda byla v lednu odhadována na zhruba 880 000 aktivních vojáků, v porovnání se 250 000 při začátku invaze v únoru 2022.
Hovorkyně ukrajinské delegace Khrystyna Hayovyshyn v rozhovoru pro OSN uvedla, že „námi stanovené červené čáry jsou jasné a neotřesitelné. Nikdy nezakážeme žádnou dočasnou nebo jinou okupaci území Ukrajiny Ruskou federací za ruské. Ukrajina nepřijme žádná omezení na své právo na sebeobranu ani na velikost nebo schopnosti svých ozbrojených sil.“
Draft také navrhuje, že „krim, Luhansk a Doněck budou uznány jako de facto ruské, včetně Spojených států“. Tím nebude třeba, aby Ukrajina nebo jiné země právně uznávaly ruskou kontrolu, protože ukrajinská ústava definuje hranice jako „neoddělitelné a nezměnitelné“.
V jižních regionech Cherson a Záporoží by se dle návrhu měla fronta zastavit a Rusko by se vzdalo území, jež obsadilo v jiné části Ukrajiny, například v Charkovské, Sumy a Mykolaivské oblasti.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek upozornil, že umožní-li Moskva násilím obsadit další území, vytvoří tím nebezpečný precedens a že uznání ukradených území poruší zásadu territoriální celistvosti a suverenity.
Budoucnost Ukrajiny: členství v EU, nikoli v NATO
Draft obsahuje závazky týkající se strategické budoucnosti Ukrajiny: „Ukrajina souhlasí s tím, že zakotví ve své ústavě, že se nikdy nebude připojovat k NATO, a NATO v rámci svých stanov zahrne ustanovení, že Ukrajina nebude v budoucnu přijata.“
Ukrajina má podle návrhu být způsobilá k členství v EU a získat krátkodobě preferovaný přístup na evropský trh během vyhodnocovacího procesu.
Pravděpodobnost, že Ukrajina v dohledné době vstoupí do NATO, je malá. Ruská postojová změna vůči kandidátství Ukrajiny do EU je patrná a dokument naznačuje, že Kyjev dostane přístup na trh EU, aniž by však bral v potaz stanoviska 27 evropských zemí.
Členství v obou organizacích je zakotveno v ukrajinské ústavě a jedno z „červených čar“ Khrystyny Hayovyshynové na UN zní: „Nesmíme tolerovat žádné porušování naší suverenity, včetně našeho práva volby aliancí.“
Mezi návrhy je také, že NATO se do Ukrajiny nebude stěhovat vojáky a že v sousední Polsku budou stát vojenští piloti evropských stíhaček. Ukrajina by také musela zůstat „ne jaderným státem“.
Tato opatření zřejmě znamenají odmítnutí plánů tzv. koalice ochotných, kterou vedou Velká Británie a Francie, na podporu takového budoucího dohody.
Opětovné začlenění Ruska do globální ekonomiky
Některé části návrhu se týkají začlenění Ruska zpět do světové ekonomiky, například tím, že „Rusko bude znovu začleněno do G8“ nebo že bude pozváno zpět do skupiny G7, i když je od jejího zániku po anexi Krymu v roce 2014 výrazně oddálené.
Putin je v současnosti stíhán Mezinárodním trestním tribunálem a Rusko bylo vyloučeno ze skupiny G7, takže návrat je velmi nepravděpodobný. Není pravděpodobné, že by například Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko souhlasily s takovým krokem.
Odkud pochází zmrazené ruské akty?
Podle návrhu by mělo být 100 miliard dolarů (87 miliard euro; 76 miliard liber) rusky zmrazených aktiv investováno do obnovy a rozvoje Ukrajiny. Polovina z těchto prostředků by měla jít na americké projekty, zatímco Evropa by měla přidat dalších 100 miliard euro na rekonstrukci.
Tato částka však může být nedostatečná; například odhady celkových nákladů na rekonstrukci Ukrajiny odhadují částku na zhruba 524 miliard dolarů.
Většinová část zmrazených ruských aktiv je držena v Belgii prostřednictvím Euroclear. Evropská unie pracuje na plánu využít těchto prostředků pro financování Ukrajiny, a to jak vojensky, tak ekonomicky. Část těchto aktiv by měla být rovněž investována prostřednictvím „americko-ruského investičního fondu“, což by umožnilo Rusku získat zpět část svých financí, avšak i pro USA by se jednalo o výhodné finanční přínosy.
Co chybí v plánu?
Někteří komentátoři upozorňují, že návrh neobsahuje žádné omezení na používání zbraní ze strany Ukrajiny, i když je zde zmínka, že pokud Ukrajina zaútočí raketou na Moskvu nebo Petrohrad, bude bezpečnostní garance považována za neplatnou. Neobsahuje však žádné omezení na dlouhohorící zbraně, jako jsou například rakety Flamingo a Long Neptune, na jejichž vývoji Ukrajina pracuje.
Je tento plán definitvní mírovou dohodou?
Není. Šéf americké diplomacie Marco Rubio konstatoval, že je ještě co dolaďovat, a to po víkendových krizových jednáních v Ženevě. Uvedl však, že už je průlom větší než na začátku jednání a že se situace rychle posouvá kupředu. Detaily o hlavních bodech zatím nezveřejnil.
Rubio dále zdůraznil, že jakákoli nová dohoda musí být nejprve schválena Ruskem, které k nejnovějším událostem dosud nikterak veřejně nevyjádřilo.
Některá média však psala o alternativních plánech, které vypracovaly evropské země, zejména Velká Británie, Francie a Německo. Rubio však upozornil, že o žádném takovém protinávrhu neví.
Původně USA plánovaly rychlé schválení do 27. listopadu, avšak později prezident Trump uvedl, že jde o „nefinální nabídku“ pro Kyjev. Ukrajinští spojenci pak vyjádřili obavy a plán původně odsouhlasili s určitým váháním. Rubio naznačil, že konečné řešení by mohlo být dohodnuto ještě před Díkůvzdáním nebo právě v tento den či později.
Je návrh odrážkou Putinova wish listu?
Ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev údajně strávil v rámci jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevenem Witkoffem až tři dny, což vzbudilo spekulace o domluveném plánu na schválení podle ruských požadavků. Někteří senátoři tvrdí, že podle Rubio tento návrh není americkým oficiálním záměrem, ale spíše ruským postojem, který unikl ruské straně.
Naopak americká administrativa tvrdí, že plán byl schválen prezidentem Donaldem Trumpem a byl vypracován jeho týmem. Rubio nazval návrh „rámcem pro pokračování jednání“, založeným na ruském vstupu, ale i na předchozím úsilí Ukrajiny.
Putin zatím zhodnotil návrh jako potenciální „základ“ mírové dohody, přestože největší symbolické řešení, předání území, je možné považovat za krok blíže ruské agendě. Zároveň je však otázkou, zda se podaří udržet frontové linie v jižní části a zda Moskva souhlasí s postupnou mírovou cestou, která může být posuzována jako příliš pomalá nebo příliš výhodná pro Rusko vzhledem k požadavkům na odškodnění a hluboké ústupky.
