Možná jste už slyšeli, že psychická síla není o tom být neporazitelný nebo nikdy neselhat. Právě naopak – často se za silou skrývá spousta nejistot, bojů a neustálá práce na sobě. Nedávno jsme v našem chatu řešili, proč někteří lidé zvládají životní krize s nadhledem, zatímco jiní se snadno zhroutí.
Tak co ti psychicky silní lidé vlastně dělají jinak? A co bychom si z toho mohli vzít?
1. Přijímají, že bolest patří k životu
Znám hodně lidí, kteří si myslí, že psychická síla znamená být pořád v pohodě. Ale v realitě – psychicky silní lidé nezapírají svou bolest, nepředstírají úsměv. Naopak, přijímají, že někdy je to fakt těžké. A místo aby si stěžovali nebo utekli, snaží se z těch těžkostí něco vytěžit. To není jednoduchý proces, spíš taková mírná sebe-disciplinovaná práce.
2. Nedělají si zbytečné výčitky
Kolegyně z práce mi říkala, že když se něco nepovede, trávila hodiny v myšlenkách „proč já?“. Většina psychicky silných lidí tohle praktikuje mnohem méně – berou chyby jako lekce, ne jako konec světa. Je to trochu jako přestat si hrát na perfektního člověka, což u nás někdy není úplně obvyklé.
3. Dávají si pauzu a pečují o sebe
Na minulý víkend jsem viděl kolem sebe jen vyhořelé známé, co makají 24/7. Psychicky silní umí zastavit – ať už je to krátký oddech, procházka kolem Vltavy nebo pár minut úplného ticha. A pak mají energii jít dál. Možná je to klišé, ale fakt to funguje, i když možná ne pokaždé.
4. Umí říct „ne“ – a vědí proč
Je zvláštní, že v Česku se tahle schopnost často podceňuje. Můj soused říká, že největší pokrok v jeho hlavě byl, když přestal dělat věci jen proto, že „se to čeká“ nebo „se to prostě dělá“. Psychicky silní lidé si jasně nastavují hranice a neberou si věci osobně, pokud někdo z jejich okruhu hranice překročí.
5. Neustále se učí a mění názor
Patrně proto, že si uvědomují, že svět se mění a s ním i my. Takže nejsou rigidní, jsou otevření novým názorům a neváhají přiznat, že se mýlili. To mi připadá jako známka opravdové síly – nesnažit se všechny přesvědčit o své pravdě, ale být ochotný poslouchat a růst.
Jak začít být psychicky silnější?
- Každý den si připomeňte: není problém cítit se zranitelně.
- Pište si deník chyb a úspěchů – může to pomoct vidět věci realisticky.
- Dávejte si prostor na odpočinek – i když práce nebo škola tlačí.
- Zkuste říct „ne“ aspoň jedné věci, na kterou nemáte náladu.
- Buďte sami k sobě (trochu) shovívaví – nikdo není dokonalý.
Neříkám, že tohle je univerzální návod. Spíš to jsou věci, které mi rezonují, něco z toho si vyzkoušel i můj kamarád z Jihlavy. A fakt to není o nějakém „superhrdinovi“, co všechno zvládne s úsměvem. Spíš o tom, jak překonat, co nás brzdí – a zase zkusit jít dál. Však víte, jak to je.
Jaké zajímavé triky máte vy? Nebo jestli znám nějaké fáze, které vám pomohly? Napište do komentářů – rád si přečtu.
