Vznik a aktuální situace s balónky na hranicích
Kdykoli vítr vane na severozápad od Běloruska, Litva se připravuje na možné problémy. V tom čase jsou na hranici vypouštěny obrovské bílé balónky, pod nimiž se často visí bedny s levnými cigaretami. Za posledních deset týdnů již tento nelegální tok zboží přiměl hlavní letiště v Litvě přijmout opatření 15krát, což vedlo ke zdržení nebo i úplnému uzavření. Jedenkrát bylo vzdušné prostory uzavřené na 11 hodin v důsledku této hrozby.
Obavy a názory vládních představitelů
Přestože se předchozí pokusy o pašování balónky v minulosti objevovaly, nyní někteří představitelé tvrdí, že situace je vážnější a má výraznější geopolitický rozměr. Ministr zahraničí Kestutis Budrys prohlásil, že balóny nejsou pouze prostředkem organizovaného zločinu, ale jsou využívány jako součást hybridní války, kterou na Litvě vedou Bělorusko ve spolupráci s Ruskem. Podle jeho názoru dochází k určitému stupni „vylepšení“ jejich použití, kdy jsou balónky vypouštěny tak, aby cíleně ohrozily hlavní letiště, které je pouze 30 km od hranice.
Ochrana a reakce na hrozbu
V noci, kdy je vyšší aktivita balónků, hlídky vojenské policie provádějí kontroly v blízkosti hranic, zastavují náhodné vozy, kontrolují doklady a prohledávají zavazadla s cílem odhalit osoby zapojené do pašování. Vzhledem k tomu, že balónky létají příliš vysoko na to, aby je bylo možné sestřelit pomocí standardního protileteckého systému, byla nabídnuta odměna 1 milion eur firmám schopným najít způsob, jak je zachytit.
Intenzivně se též používá vojenské radarové sledování a v budoucnu se počítá s trestními stíháními, která mají odradit od sabotážních akcí proti civilnímu letectví. Nejefektivnější metodou zatím zůstává změna větru, což může balónky odklonit od cílové oblasti. Takovou situaci jsme zaznamenali například během noční hlídky, kdy byly balonky odneseny větrem směrem k Bělorusku.
Četba a motivace za nelegálními aktivitami
Hranice Běloruska je nyní označena vysokým kovovým plotem, korunovaným ostnatým drátem, a před hranicí se nalézají mohutné betonové bloky s vlajkou Běloruska a hraničním stanovištěm. Tento zvýšený stupeň zabezpečení jasně ukazuje, jak Litva vnímá svého souseda a spojence — Rusko — jako hrozbu.
Prezident Běloruska Alexander Lukašenko odmítá tvrzení o hybridní válce s tím, že balónky jsou jen výtvorem pašeráků hledajících zisk, kteří se snaží obejít nová bezpečnostní opatření. Litva však není přesvědčena, protože Bělorusko se již dříve zapojovalo do takových aktivit, například v roce 2021, kdy pomáhalo migrantům překračovat hranice směrem k EU, čímž vyvolalo záměrnou krizi.
Státní zapojení a strategie
V Vilniusu řídí centrum krizového řízení Vilmantas Vitkauskas, který tvrdí, že dříve pašeráci balónky na hranicích seskupovali ve velkých shlucích, zatímco nyní je vypouštějí v menších sekvencích, například každých 30 minut, přímo směřujíc na letiště. Podle něj je to jasný signál, že Bělorusko má zájem na udržení situace a že tento způsob vedení aktivit je záměrnou strategií.
Podle ministra Kestutise Budryse je cílem Běloruska ovlivnit mezinárodní postavení režimu a zmírnit sankce. Sankce vůči režimu Lukašenka byly zpřísněny po jeho zatýkání svých hlavních oponentů před volbami v roce 2020 a po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Zatímco Spojené státy nedávno zmírnily některé sankce a propustily některé vězně, Evropa má v plánu sáhnout po přísnějších opatřeních, včetně rozšíření sankcí právě na hybridní aktivity.
Dopady na civilní letectví a obyvatele
Pro cestující a letecké společnosti znamená tato situace nutnost adaptace. Některé lety byly přesunuty, některé byly zrušeny. Ředitel letiště v Vilniusu Simonas Bartkus odhaduje, že ztráty na příjmech mohou dosáhnout do konce roku dvou milionů eur. Obavy mají také místní obyvatelé, přičemž například polský pasažér v terminálu poznamenal, že situace neovlivnila jeho osobně, ale jejich životy jsou tímto stavem znepokojeny.
Budoucí výzvy a možná řešení
Monitorování a reakce na tuto hrozbu stále pokračují. Cílem je nejen odhalit a zastavit pašeráky, ale i odstrašit další možné aktivity. Klíčové je zlepšení ochrany a obranyschopnosti vzhledem k rostoucímu napětí na hranicích a v regionech. Otázka, jak dlouhodobě je možné tuto hybridní hrozbu zvládat, zůstává otevřená.
