Postoj k americkým a evropským vztahům
Lídr francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (RN), Jordan Bardella, vyjádřil souhlas s některými obavami, které byly vzneseny v souvislosti s Evropou americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho nové Národní bezpečnostní strategii. Tato strategie, publikovaná minulý týden Bílým domem, popisuje Trumpovu vizi světa a stavu evropského kontinentu, přičemž mnoho komentátorů ji označilo za výrazně kritickou vůči Evropě.
V rozhovoru pro podcast BBC „Politické myšlení“ Bardella ocenil, co označil jako Trumpovu „apelu na americkou hrdost“. Nicméně zdůraznil, že nechce, aby Evropa byla „poddajná jakékoli velmoci“. Hovořil o „víru svobody a národní hrdosti“, který by měl prostupovat západní democracie.
Politická perspektiva a vnitřní otázky
Ve široce pojatém rozhovoru, během nějž mu je 30 let, a který je podle průzkumů favoritem v kandidatuře na prezidenta Francie, byl Bardella také dotazován na historické pozadí RN a jeho postoj k imigraci. Přiznal, že sdílí většinu obav vyjádřených administrativou Donalda Trumpa ohledně „civilizačního mazání“ Evropy. Tato teorie tvrdí, že skrze různé politiky, zejména v oblasti migrace, dochází k oslabování evropských a západních společností, včetně Francie.
Bardella, jenž v červnu 2024 podstoupí předčasné parlamentní volby, z nichž RN získalo nejvíce hlasů, ale nakonec těsně nevyhrálo, uvedl, že „masová migrace a laxnost vlád v posledních třiceti letech v otázkách migrace“ narušily rovnováhu evropských zemí a západní společnosti.
Politické ambice a kandidatura
Budoucí prezidentské volby jsou plánovány na rok 2027. Kandidátka RN Marine Le Pen, jejíž možnost kandidatury je nyní právně zpochybněna kvůli odsouzení za zpronevěru EU fondů, by mohla být nahrazena právě Bardellou, pokud uspěje v odvolacím řízení. Přestože je Le Pen pravděpodobně v průběhu odvolání, Bardella již avizoval, že je její podporou „sešitý“ a že spolu budou v kampani až do vyřešení právního sporu.
Ujišťoval, že jejich vztah je založen na „důvěře a přátelství“, namísto jakéhokoli napětí. Ostré kritiky antisemitismu nebo rasismu jeho strany odmítá a tvrdí, že RN je spíš stranou bezpečí před extremismem, včetně židovské komunity, která podle něj mnoho jeho voličů podporuje.
Postoj k nacionalismu, imigraci a islamismu
Bardella uvádí, že hlavním cílem RN je zavést přísnější imigrační pravidla, včetně omezení sociálních výdajů na neobčany. Připravuje se na potenciální referendum o migraci, jež by mohlo být vypsáno, pokud by strana získala absolutní většinu v parlamentu a přesvědčila o tom většinu voličů, ačkoli ústava takové hlasování v současnosti neumožňuje. Odlišně od současného režimu by v referendu občané rozhodovali o otázkách migrace.
Ve svém vyprávění Rovněž zdůraznil, že rozdíl mezi skutečnými Francouzi a lidmi, kteří se sice narodili ve Francii, ale odmítají její instituce nebo hodnoty, je zásadní. Jako hodnotu považuje „čest“ být Francouzem, kterou nesnižuje ani byrokracie.
Postavení náboženství a ekonomika
Bardella vysvětlil, že považuje sekularismus za klíčový a upozornil na problém islamismu, který považuje za odštěpený politicický projekt usilující o ovládnutí francouzské společnosti. Zajistil, že pokud bude zvolen, zaměří se na uzavření radikálních mešit a zákaz kázání nenávisti.
Co se týče ekonomické situace, připustil, že Francie je „nemocná“ země s více než třemi biliardy eur dluhu, což je přibližně 114 % hrubého domácího produktu. Domnívá se, že hlavními problémy jsou „nadměrné zdanění a regulace“, které brání růstu. RN již několikrát odmítla roční rozpočty předložené vládou a plánuje tak učinit i s letošními.
Vztah k Rusku a zahraniční politice
Ohledně Ruska má Bardella odlišný postoj než současná centristická vláda. Zdůrazňuje, že Ruská federace představuje „multidimenzionální hrozbu“ pro francouzské i evropské zájmy. Podporuje však myšlenku, že Ukrajina bude potřebovat bezpečnostní záruky i v případě mírové dohody. Nicméně je jasně proti tomu, aby byli vojáci vysláni na Ukrajinu, což považuje za eskalaci konfliktu.
Celkově věří, že takové kroky by mohly přispět ke konfliktu, zvláště kvůli jaderným zbraním a nejistým záměrům prezidenta Putina. Pokud by zvítězil v příštích prezidentských volbách, měl by pouhých 31 let; Macron se stal nejmladším prezidentem Francie v roce 2017 ve věku 39 let, zatímco Bardella v této funkci nikdy nebyl.
Priznal, že jeho věk je nevyhnutelný, a vyjádřil přesvědčení, že je důležité řešit otázky, které aktuálně stojí před zemí: „Raději budu slyšet, že je něco ‘příliš brzy’, než že je ‘příliš pozdě’.“
