Oznámení amerického velvyslance a reakce Dánska
Americký prezident Donald Trump vyvolal další spor s Dánskem prostřednictvím oznámení o jmenování zvláštního vyslance pro Grønland, arktický ostrov, který USA usilují o anexi. V neděli oznámil, že Jeff Landry, guvernér Louisiany a republikán, se stane zvláštním velvyslancem Spojených států pro Grønland, který je částečně autonomní součástí Dánského království. V příspěvku na sociálních médiích prezident uvedl, že Landry chápá, jak je Grønland „zásadní pro naši národní bezpečnost“ a že bude rozvíjet zájmy USA.
Reakce a stanoviska dánských představitelů
Předseda dánské vlády Jens-Frederik Nielsen prohlásil, že ostrov musí „rozhodnout o své budoucnosti“ a že jeho „teritoriální integrita musí být respektována“. Tento krok vyvolal hněv v Kodani, která plánuje pozvat amerického velvyslance na „vysvětlení“. Guvernér Landry na sociální síti X prohlásil, že je ctí působit jako dobrovolník a usilovat o začlenění Grønlandu do Spojených států, přičemž uvedl, že tato role nebude mít vliv na jeho povinnosti guvernéra Louisiany. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen označil jmenování za „hluboce znepokojující“ a varoval, že Washington musí respektovat dánskou suverenitu. V rozhovoru pro dánskou televizi TV2 zdůraznil: „Tak dlouho, dokud máme království složené z Dánska, Faerských ostrovů a Grønlandu, nemůžeme akceptovat akce, které podkopávají naši teritoriální integritu.“
Opozice a postoje Grønlandu
Premiér Grønlandu Jens-Frederik Nielsen zdůraznil, že ostrov je ochoten spolupracovat se Spojenými státy a dalšími zeměmi, ale pouze na základě vzájemného respektu. Vyjádřil: „Jmenování zvláštního vyslance nic pro nás nemění. Rozhodujeme o své vlastní budoucnosti. Grønland patří Grønlandcům a teritoriální integrita musí být zachována.“
Motivace a geopolitický kontext
Od návratu do Bílého domu v lednu Trump obnovil svůj dlouhodobý zájem o Grønland, zdůvodňujíc jej jeho strategickou polohou a zásobami nerostných surovin. Odmítl vyloučit použití síly ke kontrole ostrova, což představovalo šok pro Dánsko, spojence NATO, s nímž Washington tradičně udržoval úzké vztahy. Grønland, s přibližně 57 000 obyvateli, má od roku 1979 rozsáhlou samosprávu, avšak obranné a zahraniční záležitosti jsou stále v dánských rukou. I přes většinovou podporu lazského obyvatelstva pro eventualitu nezávislosti průzkumy ukazují silný odpor proti začlenění do USA.
Strategický význam Grønlandu v arktickém prostoru
Konflikt přichází v době, kdy se veškerá strategická soutěž v Arktidě zintenzivňuje. Tání ledovců otevírá nové obchodní trasy a přístup ke vzácným minerálním zdrojům. Poloha Grønlandu mezi Severní Amerikou a Evropou jej činí klíčovým prvkem amerického a NATO bezpečnostního plánování. Ostrov také leží na nejkratší trase raket mezi Ruskem a Spojenými státy.
