Udržitelnost teď frčí skoro všude – v kavárně vedle, v emailu od šéfa, dokonce i v mém oblíbeném supermarketu. Ale i když se snažíme co nejvíc, něco často „zadrhává“ a výsledky jsou… no, slabší, než bychom čekali. Možná za to může pár jednoduchých omylů, které si ani neuvědomujeme. Zkusme se na ně podívat víc zblízka, a třeba zjistíte, co děláte špatně i vy.
1. Přepínání mezi extrémy
Často slyším, že udržitelný život musí být buď úplně dokonalý, nebo k ničemu. Mám pocit, že tohle černobílé vidění ničí hodně lidí. Třeba přestanu používat auto → půjdu pěšky → za měsíc mi dojde trpělivost a koupím si auto zpátky. To je fakt běžné. Cílem není být 100% eko, ale udělat něco, co zvládnete dlouhodobě.
2. Nakupování jenom bio a lokálního bez rozmyslu
Je fajn podporovat lokální farmáře a nakupovat bio, ale pokud je každý kousek zeleniny dovezený z druhého konce ČR autem, není to moc udržitelné, no ne? Někdy méně znamená víc. Často si vybírám sezónní zeleninu z trhu v Praze na Náplavce, a to pro mě dává větší smysl, než kupovat perfektní zeleninu z globálních e-shopů s expresním doručením.
3. Zapomínání na opravdovou potřebu věcí
Můj soused nedávno koupil vychytávku na třídění odpadů – a za pár týdnů jí víceméně zapomněl používat. Kdo z nás to nezná? Často nákupujeme věci „pro jistotu“, ale když je pak neužíváme, padne spousta energie a materiálu vniveč. Než něco koupíte, zkuste si odpovědět: potřebuji to fakt?
4. Negativní reakce na malé chyby
Udržitelnost není sprint, ale maraton, a taky cesta plná omylů. Mnoho lidí se kvůli tomu hroutí, když vynechají třídění plastu, nebo si jednou koupí nevhodný produkt. No jo, stane se. Nemusíme být pořád perfektní — důležitá je snaha a zlepšování. Možná je to klišé, ale lepší po malých krůčcích než nikdy.
5. Zapomínání na sdílení a komunitu
V naší komunitě na Žižkově jsme začali pravidelně vyměňovat oblečení a spotřebiče — a ušetříme peníze i planetu. Když se o své pokroky a nezdary podělíte s ostatními, nebudete se cítit sami a objevíte spoustu dalších tipů, jak na to. Udržitelnost není jen o vás, ale taky o lidech kolem.
Co si z toho odnést?
Udržitelný život není o dokonalosti, ale o rozumných rozhodnutích, která zvládnete. Nezavírejte oči před neúspěchy, ale berte je jako zkušenosti. A zkuste si někdy místo nákupu nového hadru vystačit se starým nebo si půjčit věci od souseda — věci, které nakonec hodně změní. Mějte ale na paměti, že i malý krok má smysl, pokud ho neztratíte z dohledu.
Jaké jsou vaše „chybky“ při udržitelném životě? Podělte se v komentářích, rád se poučím i já – kor když to funguje v praxi, ne jen na papíře.
