Výzvy spojené s pokládáním otázek ruskému prezidentovi
Otázky novinářů vůči světovým lídrům jsou běžnou součástí jejich práce. Často se jedná o rutinní dialog, který nikdo nepovažuje za nic zvláštního. Ovšem když přijde otázka přímo Vladimiru Putinovi, situace se rychle změní. Tento prezident schválil rozsáhlou invazi na Ukrajinu a jeho země byla nedávno označena ředitelkou MI6 za „export chaosu“.
Vybavit otázku naživo před miliony diváků v Rusku je přitom velkou zodpovědností. Jinak řečeno, každý novinář si uvědomuje, že jakákoli chyba může mít závažné následky. Například během rozhovoru jsem se ptal: „Jakou budoucnost plánujete pro Rusko a jeho obyvatelstvo?“
Putinova reakce na otázku o budoucnosti Ruska
V čase, kdy jsem položil otázku, si Vladimir Putin zapisoval poznámky. Následně však odpověděl a vzápětí obhajoval kontroverzní zákon o cizích agentech, který je v Rusku platný. Desítky kritiků režimu jsou označovány za „zahraniční agenti“.
Putin mi řekl, že takový zákon nebyl vynalezen právě v Rusku, ale byl přijat v několika západních zemích, například v USA již ve 30. letech 20. století. Navíc podle něj jsou tyto zákony přísnější než ruská legislativa.
Ve skutečnosti je však ruský zákon extrémní. Omezuje působení „zahraničních agentů“ v mnoha oblastech veřejného života, například ve vzdělávání, státní správě, volbách či na veřejných akcích. Může se na ně vztahovat finanční a majetková omezení, a za jejich porušení hrozí i trestní stíhání, často již za jeden administrativní přestupek.
Omezení a cenzura v ruské společnosti
Po skončení mé otázky mi byl mikrofon odebrán, což znemožnilo další vysvětlení či reakci. Následně se do diskuse vložil moderátor a změnil téma. Pavel Zarubin, moderátor, se ptal na situaci okolo BBC, kterou prý čeká soudní spory s americkým prezidentem.
Putin při této příležitosti vyjádřil souhlas s tvrzením, že „prezident Trump má pravdu“. Tím se ukazuje, že Kreml a Bílý dům sdílejí jeden názor – alespoň v otázce BBC.
Putinovo obhajování své politiky a vztah ke Západu
Poté Putin znovu přešel ke své původní otázce, a to, zda se chystají nové „zvláštní vojenské operace“. Odmítl, že by k nim mělo dojít, pokud se k nim Rusko bude chovat s respektem a případně uzná its zájmy, stejně jako to vždy zkoušelo. Vyjádřil podezření, že západní země ho z nějakého důvodu stále obviňují z plánů útoku na Evropu.
Na pozadí stojí hluboké znechucení Putina ze západního světa, který dlouhodobě podle jeho slov Vladimir Putin považuje za nevraživého, klamavého a lhajícího. Připomíná, že západní lídři odjakživa nebo dlouhodobě zneváželi, klamali i lhali Rusku a stále pokračují v tvrzeních, že Moskva má v úmyslu zaútočit na Evropu. Termín „jaké to nesmysly“ je v jeho podání jasný.
Výzvy a vyhlídky na budoucnost vztahů s Europou
V současnosti však řada evropských politiků nedůvěřuje Moskvě. Před ruskou invazí na Ukrajinu ruské úřady popíraly, že mají v plánu rozsáhlý útok. Nedávno pak Moskva čelila obviněním z porušování evropského vzdušného prostoru pomocí stíhaček a dronů, stejně jako z kybernetických útoků či sabotážních aktivit.
Na konci svého vystoupení však Putin nabídl možnost ukončení konfliktu: „Jsme připraveni ihned přerušit bojové akce za předpokladu, že bude garantována bezpečnost v dlouhodobém horizontu, a jsme připraveni s vámi spolupracovat.“
Nicméně pokud bude Moskva nadále spojovat své dlouhodobé bezpečnostní zájmy s maximistickými požadavky na Ukrajinu, evropské země budou stále skeptické. Vyhlídky na zlepšení vztahů závisí na vzájemném respektu a ochotě najít kompromis, což zatím vypadá jako vzdálený cíl.
