Prohlášení o ukončení válek za podmínky úcty
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že pokud bude s Ruskem zacházeno s respektem, nebude v budoucnu docházet k válečným konfliktům, včetně případného konfliktu na Ukrajině. Zároveň popřel spekulace o plánované útoku na evropské země, označujíc tyto tvrzení za „nesmysl“. V téměř čtyřhodinové televizní rozhovoru, který organizovala stanice BBC, byl Putin dotázán, zda mohou přijít nové „speciální vojenské operace“ — tak označuje rozsáhlou válku.
„Nebudou žádné operace, pokud s námi budete zacházet s respektem a pokud budete respektovat naše zájmy, stejně jako jsme se vždy snažili respektovat vaše,“ uvedl. Tato slova navazovala na jeho nedávný komentář, podle nějž Rusko nemá v úmyslu vystoupit do válečného konfliktu, ale je schopno tak učinit okamžitě, pokud bude Evropa ochotná.
Dodává také, že podmínkou je, aby Evropa „nesmlouvala s námi jako s nimi si zřejmě zahráli s východním rozšířením NATO“. Dlouhodobě obviňuje NATO z porušení předpokládané západní dohody z roku 1990, která měla předcházet rozšiřování aliance na východ, tvrzení, jež Sovětští vůdci, například Mikhaïl Gorbačov, odmítli.
Maraton otázok a odpovědí a hodnoty současné ruské společnosti
V rámci akce nazvané „Přímá linka“ se Putin setkal s otázkami veřejnosti i novinářů z celé Ruské federace v moskevské hale. Před sebou měl velkou mapu Ruska, kde byly zaznačeny okupované části Ukrajiny, včetně Krymu. Ruská státní televize oznámila, že na otázky přišlo přes tři miliony.
Ačkoliv byla akce předem připravena, některé kritické komentáře zazněly na velké obrazovce. Mezi nimi například označení události za „circus“, stížnosti na výpadky internetu či stížnosti na kvalitu vody. Výpadky internetového připojení jsou podle úřadů spojeny s útoky ukrajinských drones.
Prezident rovněž věnoval pozornost ekonomické situaci. Zmínil rostoucí ceny, pokles růstu a zvýšení DPH z 20 na 22 % od 1. ledna. Občané si stěžovali na „šílený růst cen všeho“. Kreml pravidelně používá tuto akci k demonstraci odolnosti ekonomiky, zatímco během rozhovoru oznámil centrální banky snížení úrokových sazeb na 16 %.
Mezinárodní a vojenské otázky
V otázkách zahraniční politiky se Putin dotknul situace na Ukrajině, sám se prezentoval jako ochotný a připravený ukončit válku mírovou cestou, přesto však nevykazoval žádné znaky kompromisu. Opět zopakoval své požadavky na stažení ukrajinských vojsk z čtyř regionů, které Rusko částečně okupuje, a také na vzdání se snah Kyjeva o vstup do NATO.
Jedním z hlavních požadavků je plná kontrola nad východním Dombasem, včetně asi 23 % území Doněcké oblasti, jež Rusko dosud nemohlo obsadit. Putin z předních frontových linií v Ukrajině oznámil pokrok ruských vojsk, přičemž vysmál se návštěvě Volodymyra Zelenského v Kupjansku, když ukrajinský prezident v přímé řeči popřel tvrzení Ruska, že město bylo dobyto.
Požaduje rovněž, aby byly v rámci mírových návrhů svolána nová ukrajinská volení a pak vzhledem ke skončení bombardování Ukrajiny, pokud by k němu došlo během voleb.
Ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila, že poprvé zautočila na tankující loď v Středozemním moři, kterou provozovala takzvaná „stinná flotila“ Ruska. Putin tvrdí, že tato akce nemá vést ke změnám, které by si přála Kyjev, ani narušit ruský export.
Otázky z médií a reakce na mezinárodní dění
Z testovaných otázek od ruských a západních novinářů byla jen malá část kritická vůči Putinovi. Dva západní žurnalisté, Keir Simmons z NBC a Steve Rosenberg z BBC, měli výjimku. Simmons se zeptal, zda si Putin bude připadat zodpovědný za smrt Ukrajinců a Rusů, pokud odmítne Trumpův plán míru. Putin ocenil Trumpova úsilí o ukončení války, ale tvrdil, že za blokádou pokroku stojí Západ, nikoliv Rusko.
„Míček je na straně našich západních protivníků,“ řekl, „především na vůdcích kyjevského režimu a jejich evropských sponzorech.“
Trump označil mírové dohody za „blíže než kdy před tím“ a i přes Putinovu neochotu ke kompromisům doufá v rychlý postup Ukrajiny, protože Rusko je stále přítomno v zemi. Ukrajinská delegace jedná v Miami s americkým vyslancem Steve Witkoffem a s Jaredem Kushnerem, manželem prezidentovy dcery. Německá, francouzská a britská delegace jsou rovněž přítomny, několikrát se setkaly s americkými představiteli v Berlíně.
Ruský velvyslanec Kirill Dmitriev by údajně měl dorazit do Miami během víkendu. Putin v rozhovoru s redaktorkou BBC ujistil, že je Rusko připraveno ke spolupráci s Velkou Británií, Evropou i Spojenými státy, a to za podmínky vzájemného respektu a ukončení bojů. Obvinil Západ z vytváření negativního obrazu o Rusku a zopakoval, že Ukrajina je vedena „neonacistickými ultranacionalisty“, což je jeho oblíbená formulace.
Evropské rozvědky varují, že Rusko je pouze několik let vzdáleno od útoku na NATO. Šéf NATO, Mark Rutte, tento měsíc uvedl, že Rusko již zvyšuje svou tajnou kampaň, a západní spojenci se proto musejí připravit na válku.
Závěrečné otázky a Vladimirovy osobní názory
V poslední části televizního maratonu mu byla položena série rychlých otázek. Dotazy se týkaly jeho názorů na přátelství, náboženství, vlast, první lásku a podobně. Putin uvedl, že věří v lásku na první pohled, a doplnil, že je do ní sám zamilovaný, aniž by však odhalil další detaily.
