Varování před možným konfliktem
Ruská vojenská moc by mohla v příštích pěti letech zaútočit na některou z zemí NATO, upozornil v nedávném projevu generální tajemník Severoatlantické aliance. Na setkání v Německu uvedl, že „Rusko již stupňuje svou tajnou kampaň proti našim společnostem“ a zdůraznil nutnost být připraven na rozsah války, kterými naši prarodiče nebo praprarodiče zažívali.
Reakce na ruské záměry
Podobná tvrzení o ruských úmyslech zaznívala od západních zpravodajských služeb, jež Moskva do značné míry odmítá jako hysterií. Tato ostře znějící varování přicházejí v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022.
Veřejná vyjádření ruského vedení
V dubnu tohoto roku ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že Rusko nemá v úmyslu vstoupit do války s Evropou, avšak je připraven „hned teď“, pokud Evropa chce nebo pokud začne válku. Podobná ujištění pronášel i v roce 2022, kdy se několik měsíců předtím, než přes hranici překročilo zhruba 200 000 ruských vojáků, Rusko rozhodně nehodlalo použít vojenskou sílu.
Obviňování Evropských zemí
Putin rovněž obviňuje evropské státy z překážení amerických snah o ukončení konfliktu na Ukrajině, což má odkazovat na roli evropských spojenců Ukrajiny, kteří se snaží upravit americký mírový plán. Tento plán byl původně vnímán jako výhodný pro Rusko, což Moskva vnímá jako zpochybnění svých zájmů. Sekretariát NATO však v Berlíně zdůraznil, že takové prohlášení jsou neupřímná.
Význam podpory Ukrajiny pro evropskou bezpečnost
Generální tajemník aliance poznamenal, že podpora Ukrajiny je klíčová pro bezpečnost celého Evropy. Pokud by Putin uspěl ve své strategii, ukrajinská půda by byla pod ruskou kontrolou, a ruské síly by tlačily na delší hranice NATO, což by výrazně zvýšilo riziko ozbrojeného útoku.
Stav ruské vojenské přípravy
Ruská ekonomika je již více než tři roky na válečném režimu – tamní továrny vyrábějí stále větší množství dronů, raket a dělostřeleckého náboje. Podle nedávné zprávy Kielského institutu pro světovou ekonomiku produkuje Rusko měsíčně zhruba 150 tanků, 550 bojových vozidel pěchoty, 120 dronů Lancet a okolo 50 kusů dělostřelecké výbavy.
Rozdíly mezi Ruskem a Západem
Ve srovnání s tím je Velká Británie a většina západních spojenců stále velmi vzdálená od takové úrovně výroby. Analytici uvádějí, že by západní evropské továrny trvalo roky, než by se přiblížily k masové výrobě válečných zbraní, které Moskva již má ve své výzbroji.
Obnovení vojenské služby a hybridní válka
Francie a Německo nedávno znovu zavedly dobrovolnou vojenskou službu pro osmnáctileté. Tento rok dochází ke zvýšení „hybridní“ nebo „šedé zóny“ války, což jsou například kyberútoky, dezinformační kampaně nebo pokusy o vypuštění dronů v blízkosti letišť a vojenských základen NATO.
Hrozba skutečného ozbrojeného konfliktu
Navzdory těmto problémům jsou největší obavy spojeny s možností, že by Rusko zaútočilo na některou z členských zemí NATO, což by znamenalo obsazení území a riziko ztrát na životech. NATO sdružuje třicet evropských zemí, kromě Kanady a USA, přičemž právě Spojené státy představují nejmocnější vojenskou složku aliance.
Výzva k posílení vojenských výdajů
Pod tlakem Trampa se členové NATO zavázali zvýšit výdaje na obranu. Generální tajemník varoval, že „obranyschopnost NATO zatím zvládne, ale konflikt je „za dveřmi““ a měl by se zvýšit i výrobní potenciál. Podle jeho slov musí členské země rychle růst ve vojenských výdajích a zajišťovat, že armády mají vše, co potřebují k ochraně.
