Telefonická komunikace a vyhlídky na dohodu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že proběhla velmi konstruktivní telefonická rozhovor s Donaldovým zvláštním prostředníkem pro mír, Stevenem Witkoffem, a také s genarálním ředitelem Bílého domu Jaredem Kushnerem, který je zároveň zetěm amerického prezidenta. Zelensky uvedl, že během hovoru diskutovali o tom, jak zajistit, aby Rusko dodržovalo případné dohody o ukončení války na Ukrajině. Vyjádřil odhodlání pokračovat ve spolupráci s USA a zdůraznil, že se snaží najít řešení konfliktu za aktivní účasti Spojených států.
Na hovoru se rovněž zapojili ukrajinští představitelé z Miami, kde se již třetí den vedou rozhovory týkající se amerických snah o zprostředkování mírové dohody s Ruskem. Přestože Moskva zatím nevidí žádné známky ustoupení, pokračuje ve střelbě a rozsáhlých bombardováních ukrajinského území.
Reakce a mezinárodní podpora
Zelensky prostřednictvím sociální sítě X (dříve Twitter) uvedl, že Ukrajina je odhodlána pokračovat ve vyjednávání s dobrými úmysly, s cílem skutečně dosáhnout míru. Zdůraznil, že během rozhovorů probrali mnoho aspektů, včetně klíčových bodů, které by mohly ukončit krvavé konflikty a odstranit hrozbu plnohodnotné ruské invaze.
Mezitím Rusko podniklo v noci další letecké a raketové útoky, které ukrajinské úřady odsoudily a vyvolaly kritiku od spojenců Evropské unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že již hovořil s Zelenským a nabídl tak plnou solidaritu Francie. Vyjádřil odhodlání spolupracovat s partnery na deeskalačních opatřeních a na zavedení příměří.
Mezinárodní jednání a plány budoucnosti
Macron dále potvrdil, že se 20. února připojí k Zelenskému, britskému premiérovi Sir Keiru Starmerovi a německému kancléři Friedrichu Merzovi při jednáních v Londýně. Ty mají za cíl projednat současné snahy USA a Ukrajiny vypořádat se s otázkou bezpečnosti Ukrajiny po válce.
O dva týdny dříve se čtyři lídři setkali virtuálně, aby diskutovali o potřebě evropského mírového kontingentu, který by mohl být nasazen v Ukrajině v případě příměří. Sir Keir opakovaně zdůraznil, že Ukrajina má právo určit si vlastní budoucnost, zatímco koalice dobrovolníků a mírových jednotek by měla hrát klíčovou roli při zajištění bezpečnosti země.
Ruské vojenské akce a koordinace s Ukrajinou
Podle ukrajinských úřadů Rusko během pátku večer vypálilo 653 dronů a 51 raket, přičemž jedna z nich zasáhla železniční stanici ve městě Fastiv na jihozápad od Kyjeva. Útok zničil hlavní budovu stanice a způsobil poškození kolejové techniky. Ukrajinské ministerstvo energetiky hlásí, že ruské útoky zasáhly energetické objekty ve 8 regionech, což vedlo k výpadkům elektřiny.
Ruská strana tvrdí, že cílem útoků byly vojenské a průmyslové objekty, stejně jako infrastruktura přístavů a energetiky. Po jednáních v Moskvě US a ukrajinští vyjednavači žádají Rusko, aby projevilo vážnou oddanost dlouhodobému míru. Ruská strana však odmítá jakákoli jednání s tímto cílem, neboť z pohledu Moskvy by jakákoliv ruská jednotka nasazená na Ukrajině mohla být považována za „legitimní cíl“.
Pokračující jednání v USA a situace na místě
Ukrajinské a americké vyjednávací týmy vyzvaly Rusko, aby projevilo vážný závazek k dlouhodobému mírovému řešení, neboť jednání v Moskvě zatím nevedla k zásadnímu pokroku. V současnosti probíhají třetí den jednání v Floridě, jejichž cílem je přesvědčit Ukrajinu, aby přijala mírový plán podporovaný Spojenými státy. Witkoff v prohlášení z minulého pátku označil jednání s ukrajinským bezpečnostním poradcem Rustemem Umerovem za konstruktivní. Oba dohodli rámec bezpečnostních opatření a diskutovali o nutnosti odstrašení, které by mělo zajistit trvalý mír, aniž by však zveřejnili podrobnosti o konkrétních krokům.
Podle nich je konečný výsledek ukončení války závislý na ochotě Ruska podniknout kroky směřující ke zpomalení konfliktu a zastavení zabíjení.
