Vznik strategického spojení a hlavní cíle dohody
V Británii a Norsku byla podepsána dohoda o společné obraně, která umožní oběma zemím nasadit koordinované námořní flotily s cílem sledovat a eliminovat ruské ponorky v oblasti severního Atlantského oceánu. Tento krok má za cíl především chránit podmořské kabely, které podle britských představitelů čelí zvýšené hrozbě ze strany Moskvy. Během posledních dvou let bylo ve vodách Spojeného království zaznamenáno o 30 % více ruských plavidel, což se považuje za alarmující trend, podle informací Ministerstva obrany.
Podrobnosti dohody a technické aspekty spolupráce
Podle uzavřeného paktu budou vojenské námořní síly obou států operovat s flotilou britsky vyráběných fregat typu-26. Tato konstelace má umožnit efektivní sledování a reakce na potenciální hrozby v regionu. Britský premiér Keir Starmer označil dohodu za historickou, protože posiluje schopnosti Spojeného království chránit klíčovou infrastrukturu. V rámci této spolupráce se plánuje využití nejmodernějších technologií, včetně nasazení britských torpéd Sting Ray, přičemž britská Royal Navy bude také školit norské vojáky pro operace za extrémních podmínek v arktické oblasti.
Hlavní akce a důležití aktéři
V nejbližší době se uskuteční schůzka premiéra Starmera s norským kolegou Jonasem Støre v letecké základně Lossiemouth na severu Skotska. Během této návštěvy budou představeni členové posádek námořního hlídkového nasazení, kteří mají za úkol sledovat ruské lodě, včetně špionážního plavidla Yantar. Tato loď je často předmětem sledování ze strany západních zemí, jelikož je podezřelá z mapování podmořských kabelů, přestože Rusko tvrdí, že jde o výzkumné plavidlo určené k oceánografickým výzkumům. Existuje obava, že část jeho mise spočívá v monitorování klíčové infrastruktury pod hladinou.
Význam a strategický význam dohody
Podmořské kabely jsou zásadní součástí britského datového a energetického systému, protože přenášejí data, ropu a zemní plyn do zemí sousedících s Norskem a dalšími regiony Severního moře. Dohoda rovněž počítá s společným vojenským cvičením, využíváním norských protitorpédových systémů, a také rozvojem základních systémů pro výsadkové operace a podmořský boj, včetně vývoje plavidel typu motherships pro bezpilotní minové vyhledávače. Kanada a Norsko mají v plánu rozšířit spolupráci i na vývoj nových zbraňových systémů a pojízdných systémů pro ničení min.
Reakce a budoucí priority
Ministr obrany John Healey zdůraznil, že v současné éře rostoucí hrozby ze strany Ruska a zintenzivnění aktivit v severním Atlantiku je klíčové posilovat mezinárodní schopnosti a spojenectví. Tato opatření jsou reakcí na zvýšené napětí následkem invaze na Ukrajinu a současně čelí kritice za přílišnou závislost na amerických vojenských zdrojích, což vyvolalo diskuse o nutnosti posílení vlastních schopností. Národní bezpečnostní strategický výbor upozornil, že útoky na podmořskou infrastrukturu by mohly způsobit rozsáhlé narušení finančních a komunikačních systémů v Británii, což zdůrazňuje důležitost posilování obranných kapacit.
