Konflikt ohledně použití zmrazených ruských aktiv
Belgická vláda kritizuje Evropskou unii za to, že bagatelizuje své obavy ohledně plánu využití zmrazených ruských aktiv, jež jsou držena v Evropě, k financování Ukrajiny. Předseda belgické diplomacie Maxime Prévot opakuje, že země stále hledá alternativní řešení, například možnost, kdy by EU získala požadované finanční prostředky na trzích prostřednictvím úvěrů.
Navrhovaný plán, jehož autorem je německý kancléř Friedrich Merz, předpokládá, že 140 miliard eur ruských státních aktiv—většina z toho držena v Belgii—bude převedena na „regulační půjčku“ na pokrytí finanční podpory Kyjeva v nadcházejícím roce.
Většina členských států EU podporuje tento návrh, avšak Belgie je kritická. Opozice se zakládá na obavách, že takové opatření by krátkodobě ohrozilo mírovou dohodu a v budoucnu by mohlo vyústit v právní spory ze strany Ruska.
Odpor Ruska a právní důsledky
Rusko ostře odmítlo tento návrh. Jeden z jeho předních bankéřů dokonce pohrozil, že v případě realizace této myšlenky 🇷🇺 vyvolá padesátileté právní spory proti EU. Evropská komise nyní pracuje na návrzích řešení této situace, avšak Prévot upozorňuje, že dokument předložený ve středu „neřeší naše obavy uspokojivým způsobem“.
Je známo, že již bylo využito zisků ze zhruba 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv na financování obrany Ukrajiny od únorové invaze 2022. Nicméně použití samotných aktiv je předmětem větší kontroverze.
Politická reakce a nejistota kolem hlasování
Na summitu v Bruselu později tohoto měsíce mají členové EU hlasovat o tomto regulačním úvěru, avšak není zatím jasné, zda se podaří dohodnout. Zatímco Belgii kritizovala většina zemí za to, že většina zmrazených aktiv—zhruba 185 miliard eur—je držena u Euroclear, což je hlavní burzovní správce v Bruselu, belgická vláda zdůrazňuje, že v případě právních problémů Ruska by byla země nejvíce zasažena.
Maxime Prévot upozorňuje na rizika: „Pokud by Rusko podalo soudní žalobu, má velkou šanci na vítězství a my, Belgie, bychom nebyli schopni splatit 200 miliard eur, což představuje ekvivalent celoročního federálního rozpočtu.“
Premiér Bart De Wever již napsal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, že tento plán je „zásadně chybný“. Stejně argumentovala i šéfka Euroclear Valérie Urbain, která požaduje, aby Belgie získala právně závaznou záruku sdílení rizika v případě selhání půjčky nebo zrušení sankcí vůči Rusku.
Možné scénáře a mezinárodní reakce
De Wever, který je nacionalistou z Flander, požaduje, aby EU Belgií garantovala, že riziko bude sdíleno, pokud by půjčka Ukrajině selhala nebo pokud by byly zrušeny sankce na Rusko. To je složité, protože Evropská centrální banka uvedla, že nemůže fungovat jako poslední věřitel.
Belgie navrhuje, že na rok 2023 poskytne EU Ukrajině úvěr ve výši 45 miliard eur z prostředků stávajícího rozpočtu, sdíleného mezi 27 členskými státy. Kancléř Merz však tento přístup odmítá a považuje ho za méně vhodný.
Merz zdůrazňuje, že využívání zmrazených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny je „čím dál tím naléhavější“ a vyzývá ostatní vůdce k jednotnému postoji.
Souhlasí s tím i šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas, která tvrdí, že regulační půjčka by posílila pozici Evropy vůči Moskvě a vytvářela by podmínky pro mírová jednání s prezidentem Vladimirem Putinem.
Právní aspekty a budoucnost rozhodování
Prof. Veerle Colaert ze KU Leuven uvedla, že Belgie má podle jejího názoru oprávněné obavy. „Euroclear má smluvní povinnost vrátit peníze ruské centrální bance na první požádání. Důvodem, proč to zatím nedělá, jsou sankce,“ řekla. Pokud by sankce byly zrušeny a Euroclear by v té době neměl peníze, byl by Belgii krajně ohrožený příjmem, protože se jedná o příliš velkou částku.“
Dodala, že nejlepším řešením by bylo získat půjčku na trzích, kde by měla Ukrajina přístup k financování bez takových rizik.
Rusko pohrozilo odvetnými kroky, pokud EU využije zmrazená ruská státní aktiva na financování Ukrajiny. Jeden z nejvýznamnějších ruských bankéřů, Andrei Kostin, tvrdí, že Moskva povede „padesátileté právní spory“, pokud bude plán schválen.
Kostin, prezident a předseda představenstva Vneshtorbank (VTB)—přední ruské státní banky—zdůraznil: „Není přijatelná představa, že by měly být takové prostředky předány Ukrajině. Pokud by Rusko ztratilo přístup ke svým financím, můžeme se s tím vyrovnat, ale problém je v tom, že tyto prostředky by mohly být použity pro válku, nikoliv mír.“
V říjnu nedošlo na summitu k dohodě ohledně plánu. Ursula von der Leyen na konci listopadu uvedla, že Evropská komise připravuje právní návrh, který by měl objasnit, jak bude fungovat regulační půjčka. Tento dokument ale zatím nebyl předložen, a zdá se, že vnitřní nesouhlas zpomalil celý proces. Zatímco Washington a Moskva řídí tempo jednání, členské státy EU stále hledají shodu na financování svého zastaveníhodnějšího spojence.
