Setkání v Moskvě a jeho kontext
Maďarský premiér Viktor Orbán se nedávno setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Tento střet proběhl několik dní před tím, než Rusko zahájilo jednání zaměřená na ukončení války na Ukrajině, iniciovaná Spojenými státy. Orbán je často vnímán jako jeden z nejbližších spojenců Putina v Evropě, a jeho postoje pravidelně rozčilují spojence v NATO a Evropské unii. To se odráží v jeho opakovaném podkopávání jednoty evropského postupu vůči Rusku.
Výroky a důvody návštěvy
V rámci setkání Putin vyjádřil uznání Orbánově „vyvážené pozici“ k situaci na Ukrajině. Přitom ruský prezident ocenil také maďarský návrh na uspořádání společného summitu USA a Ruska v Budapešti, který však nakonec vzdal, neboť Moskva odmítla kompromisy požadované na ukončení válečného konfliktu.
Orbánova strana Fidesz čelí v dubnu parlamentním volbám a průzkumy naznačují, že by mohla poprvé po 15 letech být poražena. Orbán, který do Moskvy naposledy zavítal v červenci 2024, trvale odporuje snahám EU o ukončení dovozu ruské ropy a plynu do Evropy. Tuto návštěvu označil za druhý krok v plánu zajistit dodávky ruské energie během zimy nejen pro Maďarsko, ale i pro Slovensko a Srbsko.
Energetické strategie a politické postoje
V lednu získal Orbán od USA výjimku z amerických sankcí vůči ruskému palivu, platnou za předpokladu, že setrvá u moci. Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 neustále tvrdí, že stojí na straně míru, a v minulém týdnu v maďarském státním rozhlase prohlásil, že „Evropa se rozhodla jít do války na Ukrajině“. Zároveň výrazně podporoval Trumpův 28bodový mírový plán ukončit válku, a během diplomatických jednání po jeho zveřejnění Orbanova vláda a proruská média obviňovaly evropské lídry z „válčí propagandy“ za pokus přizpůsobit plán ukrajinským námitek.
Ruská diplomacie a výzvy k míru
Společně s Putinem na setkání byli přítomni i přední ruští představitelé, včetně poradce Kremlu Yurije Ušakova, který je součástí ruského vyjednávacího týmu s USA. V dopise Evropské komisi tento týden Orbán požadoval okamžité a bezpodmínečné mírové rozhovory, žádal EU, aby zahájila přímé jednání s Kremlinem. Podpořil také zastavení financování Ukrajiny z unijních fondů a odmítl použití zmrzlých ruských aktiv na financování ukrajanské obrany.
Ekonomické a energetické zájmy
Obecně lze říci, že dohody, které Orbán v Washingtonu uzavřel k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) a startu nákupu amerického jaderného paliva, povedou k menším dovozům ruské energie do Maďarska. Orbán tvrdí, že bez těchto dohod by náklady na vytápění vzrostly až trojnásobně.
Maďarsko je pod tlakem Evropské unie, aby do roku 2027 ukončilo veškeré dovoz ruské energie. Přesto je pravděpodobné, že bude využívat případná ujednání v Moskvě k pokračování v odmlouvání s Bruselem. Dnes Maďarsko získává přes 80 % své ropy a plynu a všechny jaderné palivo právě z Ruska, přičemž celkový objem obchodu s Ruskem činí přibližně 5 miliard dolarů ročně.
Vzhledem k současné situaci se zdá, že dohoda v Moskvě nebude složitá. Putin, podobně jako Trump, jasně deklaroval, že chce, aby Orbán vyhrál volby příští duben, což by byl úspěšný diplomatický triumf pro obě strany. Na letošním Valdajském fóru v Soči 29. září Putin osobně ocenil Orbána a podpořil „nacionálně smýšlející politické síly“ získávající vliv v Evropě.
